Některé děti se z Klokánků stěhují, zařízení musí od ledna snižovat kapacity

Budova zařízení Fondu ohrožených dětí Klokánek v Brně-Líšni

Klokánky začínají od ledna propouštět první děti do pěstounských rodin a dětských domovů. Pečovatelé se od začátku roku nesmí starat o více než 28 chlapců a dívek. Vloni o tom rozhodlo ministerstvo práce a sociálních věcí. Některá zařízení tak ani nemohou přijímat nové děti, aby nepřekročila limit. Opatření se týká Klokánků v Praze, Brně, Dolním Benešově, Hostivici a Janovicích nad Úhlavou.

Ve štěrboholském Klokánku bydlí v současné době 32 dětí. Podle rozhodnutí státu jich ale od ledna může být v zařízení pro okamžitou pomoc jen 28. Ostatní musejí odejít jinam.

„Možností je návrat do původní nebo širší rodiny, další možností je odchod do ústavní výchovy, tedy dětských domovů, nebo do pěstounských rodin,“ vysvětluje ředitel Jan Vaněk.

Štěrboholské zařízení tak od ledna nepřijímá žádné další děti. Podobně jako další Klokánek v Praze 4, popisuje ředitelka Marie Kubínová.

„V současné době máme fyzicky 37 dětí, plus sedm dětí na dlouhodobých propustkách, takže žádné děti přijímat nemůžeme. Děti, které jsou nadpočetné, musíme v součinnosti s orgány sociálně-právní ochrany nebo soudy přemístit do jiných zařízení nebo propustit domů,“ dodává Kubínová.

Vedení některých Klokánků navíc řeší, jak by po odchodu dětí využilo pečující tety. Pokud by se řešení nenašlo, mohly by pracovnice přijít o práci.

„Deset tet by se muselo buď využít v jiných Klokáncích, kde budou chybět, nebo se budou muset propustit,“ připouští Kubínová.

Menší zařízení místo velkých domovů

Klokánky mají také problém s prázdnými byty, do kterých nemůžou přijímat nové děti, říká ředitelka zařízení v Janovicích nad Úhlavou Alena Jandová.


Klokánek je projekt Fondu ohrožených dětí, jehož cílem je nabídnout dětem namísto ústavní výchovy přechodnou rodinnou péči na dobu, dokud se nemohou vrátit zpět do své rodiny, nebo dokud pro ně není nalezena trvalá náhradní rodinná péče (osvojení, pěstounská péče, svěření do výchovy třetí osoby). Zdroj: Fond ohrožených dětí

„Náš Klokánek má kapacitu 56 míst. Pokud nepřijde nějaké novela, že bychom mohli opět tuto kapacitu využít, tak opravdu nevím, co s tím,“ přiznává Jandová.

Na snížení kapacit měly Klokánky podle státu dva roky. Výjimku na vyšší počet dětí do konce letošního června dostalo jen hostivické zařízení. Důvody pro menší kapacity popsala už dříve ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD.

„Aby tato zařízení byla takzvaně rodinného typu a aby pro děti byla co nejpřátelštější,“ vysvětlila záměr zákona Marksová.

Podle ministryně je tedy cílem, aby velké domovy nahradila menší zařízení nebo pěstounská péče. Jenže podle Marie Vodičkové, šéfky Fondu ohrožených dětí, který Klokánky spravuje, se děti naopak můžou tímto opatřením dostat do velkokapacitních ústavů.

„Když se Klokánky starají o děti v samostatných bytech, tak je to asi bližší rodině než ústavní zařízení,“ podotýká šéfka Fondu ohrožených dětí.

Vodičková se chce proto obrátit na poslance, aby zákon o sociálně-právní ochraně dětí novelizovali, a početní limity tak Klokánky nadále neomezovaly.

Klokánek