Nekrmte nutrie, přenášejí nemoci a snadno si ji spletete se stejně nebezpečným potkanem

16. červen 2021

Vědci se shodují, že za množení nutrií můžou především teplejší zimy. Spousta Pražanů shledává nutrie roztomilými a chodí je i krmit. Ale ony můžou i zaútočit. „Zaznamenali jsme, že člověka kously,“ říká Václav Nejman, vedoucí záchranné stanice a lesních zookoutků z organizace Lesy hlavního města Prahy. 

Působí ale i řadu dalších problémů - vytlačují původní živočišné druhy, narušují břehy a ani psi před nimi nejsou v bezpečí. Přenášejí i nemoci, proto jsme Václava Nejmana vyzpovídali, co s tím město může dělat. Hlavní město Praha zajišťuje za pomoci Odboru životního prostředí regulaci těchto živočichů na pozemcích Prahy.

Takže je město vybíjí.

Říkáme tomu regulace, ať to není tak ošklivé, ale ano.

A jsou usmrcovány nějakým jedem?

Jsou usmrcovány mechanicky, dislokací krční páteře. Je to podobné jako u králíka.

A dá se říct, kolik se jich takto reguluje? Například za měsíc?

Za rok 2020 to bylo 250 nutrií.

Čtěte také

Jaké nemoci nutrie přenášejí a jak by se mohly dostat na člověka?

Přenášejí především leptospirózu. Nutrie totiž ve městech žije velmi často ve společenství s potkany. Veškeré nemoci, které potkani přenášejí, se mohou dostat i na ně. 

Často vídáme, jak rodiče s dětmi krmí nutrie u řeky. Je tam velká nutrie a spousta malých kolem ní. A když se kouknete pořádně, tak vidíte, že dvě z těch mláďat nejsou žádné nutrie, ale potkani. Lidé to nerozeznají, už jsem viděl, jak dítě krmí potkana a rodiče si mysleli, že to je mládě nutrie. V takhle úzké symbióze žijí.

Nutrie patří k nejvíce invazivním živočichům planety. Kde se v Česku vzaly? Jaká je jejich historie v Česku?

Byly sem dovezeny na farmy určené k produkci kožešin a masa. Z farem občas utekly do přírody. Mají velké množství mláďat, takže se tu ve velkém zabydlely. Původně je lidé nebrali jako velké nebezpečí pro přírodu, postupně ale zjistili, že to nebezpečí je.

Podobný příběh má norek americký, ten také patří mezi invazivní druhy a dělá velké problémy.

Norek americký je problémem české přírody?

Ano. Hodně velký problém. Je to taková o polovičku menší vydra. Na vodních tocích loví obojživelníky, kteří jsou v Česku chráněni. Vyjídá různé raky a podobně.

Přilepšování nutriím jídlem v Chrudimi zakázali

Konflikty se psy i lidmi

Města zakazují krmení nutrií. Pokud je lidé přestanou krmit, změní to něco? Nenajdou si potravu jinde?

Může to změnit hodně, protože v zimě je všechno pod vrstvou sněhu, zeleň nikde není a nutrie nemá zimní spánek. Potravy tak má nedostatek, takže bez krmení by docházelo k přirozené regulaci nutrií. Ve městech mají ale bohužel celoroční přístup k potravě, protože je lidé krmí. A když mluvím o krmení, nemyslím tím občas nějaký rohlík. Nacházíme doslova desítky kilogramů pečiva naházených ve vodě. Našli jsme i zabalené chleby.

Je možné, že si na přísun potravy nutrie zvyknou?

Ano. A dochází kvůli tomu ke konfliktům mezi nutriemi a lidmi. Jak jsou nutrie zvyklé, že jim lidé dávají krmení, tak občas jídlo vyžadují tím, že packou šáhnou na člověka. A taky jsme zaznamenali, že člověka kously. V některých městech mají také problém s tím, že dochází ke konfliktům nutrií a psů. A při těch vidíme šílená zranění těch psů. 

Potkan

Nutrie se regulují, stále častěji je lidé nesmějí krmit. Jak to s přemnoženými nutriemi může dopadnout? Jaký je nejpravděpodobnější scénář?

Zatím to tady není v takových počtech jako v jiných evropských zemích, tam docházelo k likvidaci nutrií dost barbarskými způsoby, například kladením pastí a podobně. Tady se to, myslím, tak daleko nedostane. Nutrií bude ubývat, města si ten problém uvědomují a postupně ho regulují. Protože jak vznikají konflikty, tak to obce začínají řešit. Když vám začnou od lidí chodit stížnosti, tak to znamená, že je ta početnost už opravdu neúnosná.

autor: Vít Svoboda
Spustit audio