Největší, nejstarší, nejdelší… aneb pražské rekordy a kuriozity

Které pražské náměstí je největší, která ulice nejužší, která pro změnu nejdelší a kolik čtvrtí protíná? Délka toku Vltavy na území Prahy je téměř 31 kilometrů, na kterém místě je nejširší a kde zase nejužší v metropoli? A co nejmenší pražský dům, kde ten stojí? Prý tu býval nevěstinec… Jak se tam ti lidé vešli? A kolik metrů musíme překonat, kam až sestoupit, abychom vyjeli metrem z nejhlouběji položené stanice?

Nejdelší pražská ulice

Nejdelší pražskou ulicí je Strakonická. Ujedete po ní 15,5 kilometru! Začíná na Smíchově a končí na hranicích metropole, protíná celkem pět čtvrtí. Vznikla v roce 1972, kdy vedla od Lahovického mostu k Císařské louce. Šest let poté k ní byla připojená ulice Vladislava Vančury a pak Dobříšská. Nejdelší ulicí je od roku 1988.

Největší náměstí

Na Strakonické, na Lahovickém mostě přes Berounku, se můžete rozhlížet z vyhlídkové věže

Karel IV. nechal na Novém Městě pražském založit tři náměstí propojená ulicemi. Na nejmenším byl trh s pícninami (to byl Senný trh, dnes Senovážné náměstí), na větším trh s koňmi (Koňský trh, dnes Václavské náměstí). A Tržiště velké, to je od roku 1848 Karlovo náměstí. S rozměry 130 na 510 metrů je největším náměstím nejen v Praze a v celé republice, ale jedním z největších v Evropě.

Nejstarší nádraží

Nejstarším pražským nádražím je to v Dejvicích

Nejstarší nádraží objevíte v Dejvicích, v provozu je od roku 1830. Původně tady začínala nákladní Lánská koněspřežka, po které se vozilo hlavně dřevo z Křivoklátských lesů. Nádraží se stalo pražským překladištěm kladenského uhlí, od roku 1855 přešla dráha na parostrojní pohon a říkalo se jí Buštěhradská dráha. Za první republiky nádraží využíval prezident Masaryk pro cesty do lánského zámku. Roku 1927 byl v nádražní budově dokonce zřízen prezidentský salonek s příjezdovou rampou a samostatným nástupištěm. Na Dejvickém nádraží uvidíte nejstarší pražskou nádražní budovu a drážní vodojem. A díky svým nej se na nádraží už několikrát usadili filmaři, točily se tu třeba scény do filmu Jiřího Stracha Operace Silver A.

Nejužší ulička

Nejužší pražskou uličku řídí semafor. I když nemá žádné jméno a je slepá, proudí k ní davy zahraničních turistů. Leží mezi Karlovým a Mánesovým mostem a jako atrakci ji doporučují bedekry, cestovní kanceláře i průvodci. Ti o ní vyprávějí různé zkazky, většinou smyšlené. Třeba o tom, jak se my Češi cpeme knedlíky a pak se v ní naše obézní těla zaseknou. Vstoupit do ní můžete z ulice U Lužického semináře. Ulička se semaforem je poslední zachovaná požární cesta na Malé Straně. Jejich vznik nařídili radní po požárech v letech 1503 a 1541. Zpomalovaly rychlost šíření ohně v hustě zastavěném místě mezi převážně dřevěnými domy. V nejužším místě měří asi půl metru a po kamenných schodech vás dovede na zahrádku restaurace.

Nejužší a nejširší tok Vltavy

Délka toku na území Prahy je téměř 31 kilometrů

Vltava je nejdelší česká řeka. Do Prahy vtéká z jihu přes území Zbraslavi a opouští jí na severu přes území Suchdola. Délka toku na území Prahy je téměř 31 kilometrů, zleva do ní ústí řeka Berounka a devět potoků, a zprava čtrnáct potoků. Vytváří zde dvě slepá ramena. Oba břehy současně jsou spojeny mosty a lávkami na 18 místech. Obtéká několik ostrovů. Nejužším místem toku Vltavy v Praze je Modřanská úžina, kde má šířku 40 metrů a nejširším je Šítkovský jez: 330 metrů.

Nejhlubší stanice metra

Nejhlubší stanicí metra v Praze je s 53 metry Náměstí Míru. Leží na trase A, na úseku I.A. Stanice byla otevřena v roce 1978 jako koncová („áčko“ tehdy vedlo z Náměstí Míru na Želivského). Další navazující úsek II.A byl uveden do provozu v závěru roku 1980. Modro – zlaté obložení je zhotoveno podle návrhu architekta Jaroslava Otruby. Odborně se mu říká vyduté a vypouklé výlisky z eloxovaného hliníku, ale lidé od fochu mu neřeknou jinak než „krásno“. A když jsme u těch rekordů, tak třeba nejkratší mezistaniční vzdálenost v metru je 425 metrů (C – Hlavní nádraží – Muzeum) a nejdelší 2 748 metrů (zase C - Nádraží Holešovice – Kobylisy).

Nejmenší dům

V Anežské ulici, opatřený cedulkou, stojí nejmenší dům v metropoli. Je široký 2,25 metru a dřív sloužil jako nevěstinec. Vznikl už v roce 1853; o téměř 10 let později, v roce 1862, byl doplněn o další, třetí část. Myšleno počtem místností na hloubku domu. Architektem byl Josef Liebel. Dnes existuje už jen průčelí původního domku, přes něj se vchází do zadního traktu, který je obydlený. Anežská ulice míří od Haštalského náměstí k areálu Na Františku. Ulice nese jméno po Anežce České od roku 1870.

Pražské rekordy a kuriozity přiblíží putování Prahou křížem krážem od 23. do 29. ledna 2017 v 11:45 a v repríze v 17:45 na Regina DAB Praha. S Jolanou Novákovou. Poslechněte si všechny odvysílané díly v našem archivu.

Vltava je v Praze nejširší u Šítkovského jezu, 330 metrů
Spustit audio