Nejen konec vodníků v Čechách...

2. duben 2015

V čase mezi 23. hodinou a půlnocí uvítal Miloš Skalka ve svém středečním Nočním proudu dalšího studiového hosta. Pozvání k nočnímu proudění tentokrát přijal scenárista, textař, dramatik, spisovatel a novinář PETR MARKOV.

Pražský rodák Petr Markov (narozen 25. 8. 1945) absolvoval studia na Katedře filmové a televizní scenáristiky a dramaturgie FAMU, kde získal magisterský titul. V letech 1971 - 82 působil jako scenárista Filmového studia Barrandov a poté se - s kratšími přestávkami – věnoval svobodnému povolání. V letech 1995 - 96 pracoval jako reportér časopisu Story, v roce 1997 byl kreativním ředitelem reklamní agentury GHS Partner a tři roky přednášel tvůrčí psaní na pražské Literární akademii Josefa Škvoreckého.

Jako filmový scenárista má na kontě pět celovečerních filmů: nejslavnějším z nich je zřejmě komedie Jak utopit doktora Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (1975), je ale také scenáristou vděčných lidových komedií režiséra Zdeňka Trošky Slunce, seno, jahody (1983), Slunce, seno a pár facek (1988) a Slunce, seno, erotika (1991), či filmu Ještě větší blbec, než jsme doufali (1994). V roce 2008 byl dramaturgem filmového komediálního dramatu režiséra Martina Dolenského Chyťte doktora!

Petr Markov vydal dvanáct knížek (například O víně aneb Lepší je vínečko nežli voda, Co ve Zlatíčkách nebylo, Drby z lepší společnosti, Přišel kostlivec k doktorovi či literárního zpracování seriálů Miloše Macourka Arabela, Arabela a Rumburak a Létající Čestmír).

Tvorba Petra Markova je velmi často spojena s hudebním vyjádřením. Není bez zajímavosti, že FAMU absolvoval muzikálem Zoufání po happyendu. Když žižkovská Malá scéna uvedla muzikál Z tajností žižkovského podsvětí, k němuž na motivy knížky Vlastimila Rady a Jaroslava Žáka napsal libreto a texty písní (hudba Vítězslav Hádl), bylo dvacet let. Na motivy slavného románu Gabriela Chevallierova vytvořil spolu s hudebním skladatelem Jindřichem Brabcem úspěšný muzikál Zvonokosy (Hudební divadlo Karlín 1983 a 2001, Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě 2006, mezitím řada divadel v Česku i v zahraničí).

V někdejkší Československé televizi natočil Zvonokosy režisér Jan Bonaventura, stejně jako další Markovův muzikál Miliónová láska (1988), který vznikl na motivy povídky Marka Twaina Miliónová bankovka (hudba Zdeněk Marat). Ve spolupráci s režisérem Hynkem Bočanem vznikla také Markovova třídílná televizní hudební komedie Pofoukej mi jahody (hudba Karel Vágner).

Společně s hudebním skladatelem Zdeňkem Bartákem ml. vytvořil Petr Markov muzikál Jedna noc na Karlštejně, který je novým, původním zpracováním divadelní hry Jaroslava Vrchlického (premiéra se odehrála v listopadu roku 2005 v Těšínském divadle) a muzikál Hrátky s čertem na motivy stejnojmenné komedie Jana Drdy (premiéra v říjnu 2006 tamtéž).

Pro polskou scénu Těšínského divadla spolu napsala dvojice Barták – Markov ještě muzikál Cesta kolem světa za 80 dní (překlad Hanna Rybicka, premiéra v březnu 2008), který o rok později uvedlo Divadlo J. G. Tajovského ve Zvoleně a na jaře roku 2010 plzeňské Divadlo J. K. Tyla. Na konci roku 2010 měl v pražském Divadle Hybernia premiéru úspěšný muzikál Petra Markova a Zdeňka Bartáka Baron Prášil.

Pro divadlo a televizi napsal Petr Markov řadu her a pohádek (mj. Toulavý kufr, Dohazovač, Růže pro Pavlínu, Láďo, ty jsi princezna!, Čtverec mizení, Rubínová pohádka, Kam zmizela 55. ZŠ?), byl scenáristou zábavných televizních pořadů Zlatíčka s Petrem Nárožným, Na holky se nepíská či Slunce, seno, Helena.

Dále je autorem třinácti rozhlasových her a zhruba 450 písňových textů (mj. pro Karla Černocha, Hanu Zagorovou, Jiřího Schelingera, Věru Špinarovou, Valérii Čižmárovou, dvojici Marie Rottrová – Pavel Landovský, Václava Neckáře či Jakuba Smolíka). Píseň Až se mé děti budou ptát převzal do svého zpěvníku světoznámý španělský tenorista Julio Iglesias. Petr Markov má dvě dcery - Kateřinu (1973) a Terezu (1976).

autor: Miloš Skalka
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?