Na psychoterapii bychom měli chodit pravidelně jako do posilovny, tvrdí Krčil, zakladatel platformy s online terapií

19. leden 2024

„Na psychoterapie by se mělo chodit jako k praktickému lékaři, kdy si chcete ,checknout‘ (ověřit) svůj psychický i zdravotní stav a pak na něm pracovat,“ myslí si Lukáš Krčil, zakladatel platformy Hedepy, která poskytuje online terapie. Podle odhadů v Evropě až 40 procent lidí trpí psychickými problémy, ale pouze třetina z nich opravdu pomoc vyhledá.

Čtěte také

„Lidé nejčastěji ,chodí‘ na stránky v momentě, kdy mají nějaký problém – což je asi jakési české stigma. A pak, když svůj problém vyřeší, začnou chodit pravidelně, podobně jako do posilovny.“

„A pokud se člověk chce dál stabilizovat nebo na sobě pracovat – terapeuti tomu říkají ,vylít si kyblík‘ na někoho jiného než na sebe nebo partnera –, tak je psychoterapie určitě něco, jako když posilujete duševní zdraví v ,posilovně‘,“ myslí si Krčil, který sám psychoterapeutem není, ale start-up založil.

Tabu mění až nová generace

„V Česku jsme dlouho o duševním zdraví vůbec nemluvili, proto lidé chodí za terapeuty často pozdě – a čím člověk přijde později, tím se ty problémy řeší náročnější cestou, často musí pomoct až psychiatr. Přitom si většina veřejnosti často ani neumí představit, za kým zajít.“

Čtěte také

„Loni jsme dělali velký výzkum ve všech 11 zemích, kde jsme, a bylo vidět, že až 50 procent populace přemýšlí, že letos využije služeb terapeuta. Problém je, že vlastně nevědí, jak s tím začít a co udělat, nerozumí svému duševnímu zdraví,“ tvrdí Krčil.

Proto se domnívá, že tento názor by se mohl změnit vzděláváním už na základních a středních školách a nejen tam. O tom, co se člověku děje v hlavě, totiž starší generace nebyla zvyklá vůbec mluvit.

„Také k nám nejčastěji chodí mladí lidé, resp. lidé od 18 do 35 nebo 40 let. Pro ty, co jsou ještě o něco starší, je tu stigma nějakého studu, že má jít na terapii. Případně vůbec otevřeně sdílet své emoce je pro ně velmi náročné.“

Čtěte také

„Pro mladé lidi, například pro generaci Z, je to naprosto standardní věc. A když se bavíme se zaměstnavateli, protože to je jeden ze segmentů, kde také působíme, tak je možnost psychoterapie už benefit, který mladá generace i vyžaduje a vnímá ho jako běžnou věc.“

„Takže nový zaměstnavatel vám dá nejen kartu na sport, ale i třeba poukaz na to, abyste se necítili tolik ve stresu, případně jste mohli předejít syndromu vyhoření.“

„Mladí totiž o tom, co prožívají, a to i o tom negativním, mnohem víc mluví už na sociálních sítích, takže už téma duševního zdraví nestigmatizujeme.“

Psychošmejdi

V Česku máme několik profesních organizací, které zajišťují tří až šestiletý certifikovaný výcvik každého terapeuta, navíc musí mít i supervizora. „Nikoho jiného vzít ani nemůžeme, takže ani terapeuta, který má dvoudenní výcvik a tvrdí, že je terapeut,“ vysvětluje systém přijímání nových lidí.

Čtěte také

Pak následuje několikaměsíční výcvik práce s klientem v online prostředí, protože to je přece jen jiné, než když je člověk na sezení tzv. offline.

Krčil nedávno varoval před takzvanými psychošmejdy, což jsou lidé, kteří nemají potřebné vzdělání, ale nabízejí drahou psychoterapii.

„Poznáte je podle toho, jaký typ výcviku mají za sebou. A je strašně důležité se ptát, jak dlouhý byl a jestli byl akreditovaný Českou psychoterapeutickou společností. Podle toho zjistíte, jestli ten člověk vlastně vůbec má o tomto oboru nějaké povědomí.“

Čtěte také

„I v Česku totiž máme mnoho samozvaných koučů, terapeutů, kteří mohou pomoci, ale i uškodit. Třeba proto, že nemají sebezkušenostní výcvik,“ dodává.

Po útoku střelce na pražské filozofické fakultě, zaznamenali i v online terapii Hedepy zvýšený zájem klientů. „Měli jsme větší poptávku i po krizové intervenci, to znamená lidí, kteří byli útokem přímo zasaženi a potřebovali uklidnit, a to přímo v ten den. Samozřejmě se objevil i velký počet vyhledávání, jak správně mluvit o duševním zdraví s ostatními, kteří na fakultě byli. To byl i pro nás velký nápor,“ uzavírá.

Celou Osobnost Plus Michaela Rozsypala najdete v audiozáznamu.

autoři: Michael Rozsypal , lup

Související