Na premiéru za 15 a do menšího sálu za 3 koruny, lákaly biografy na Václaváku
Když nahlédneme do starých programů kin, můžeme číst jména: A-B-C, Academia, Adrie, Aero, Aleš, Alma, Amerika, Bajkal…, a z konce abecedy zase Vzlet, Zdar, Zvon a Žižkov. Zlatá éra pražských biografů ve 20. a 30. letech 20. století nabízela filmuchtivým Pražanům možnost navštívit 110 kin! Těm předcházely kočovné kinematografy, přísné požární předpisy, pak první stálé kino v Praze – Bio Ponrepo. A s ním spojené jméno pána, který si původně říkal Dismas Šlambor... Pražské biografy, kam se na filmy chodilo za 3 a do těch nejlepších kin za 15 korun, navštívíme v putování Prahou křížem krážem.
Václavské náměstí tradičně patřilo a patří k centru večerní zábavy Pražanů (nejen). Kdysi se na ty nejlepší snímky vyráželo právě na Václavák. „Kdo na to měl, navštěvoval premiérové biografy, spojené s prvními projekcemi slavných filmů,“ vypráví Tomáš Dvořák z Muzea hlavního města Prahy. „Kdo měl do kapsy hlouběji, zašel do menších sálů, jako byly Koruna, Pasáž, Praha, Avion, Jalta, Blaník, Urania, Beseda, Hvězda, Lucerna, Světozor, Alfa, Hollywood, Illusion nebo Juliš.“ Všechny podniky byly zasazeny do architektonicky a historicky zajímavých staveb. A první projekce kočovných kinematografistů se také odehrávaly nedaleko Václaváku.
Původně se uvnitř promítalo, z důvodu bezpečnosti, pouze v karlínském Varieté (dnešní Hudební divadlo Karlín). Tamní varieté se řadilo mezi nejvyhledávanější podniky svého druhu na evropském kontinentě. Divákům nabízelo vše: artistická čísla, vystoupení zvířat, břichomluvce, baletky, zpěváky, divadlo, revue a taky právě film. Nejstarší stálé pražské kino bývalo v domě U Modré štiky, v Karlově ulici a jmenovalo se Bio Ponrepo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
