Mozková obrna je velkým handicapem, ale dá se s ní bojovat

18. březen 2015

Chce to hlavně velkou motivaci, neztrácet naději a nebát se bojovat s nepřízní osudu. O tom, jak s mozkovou obrnou, s poškozením mozku po cévní příhodě, úrazu či jiné nemoci lze bojovat, mluvila v pořadu Třináctka Plus Jarmila Zipserová, primářka Neurorehabilitační kliniky Axon.

Neurologičtí pacienti, kteří mají poškozené řízení motoriky v mozku, se díky specializované neurorehabilitaci a jejím intenzivním terapiím využívajícím poznatků neuroplasticity mozku musí znovu učit už zapomenuté (u získaných poruch) nebo úplně nové (u poruch vrozených).

U dětí s vrozenou mozkovou obrnou, u kterých je tím nejvyšším cílem naučit je chodit a přivést k co největší možné soběstačnosti, se musí vytvořit nové pohybové vzorce a současně zrušit vrozená patologická schémata.

Zdánlivě jednoduchý princip nápravy

„Musí se využít technik motorického učení. Při terapiích se musí vycházet z pěti základních principů. Terapie musí být intenzivní, dlouhodobá, musí mít určitou frekvenci, musí tam být neustálé opakování a musí tam být motivace. Jsou to čtyřtýdenní cykly, po čtyřech hodinách denně, včetně víkendů, kdy se piluje jeden pohybový vzorec tak dlouho, dokud se tzv. nevypálí nová mozková stopa, která už zůstává - a pak se dá jít zase o kousek dál. Je to tvrdý trénink, ale hlavně u dětí musí být formou hry, protože je pro ně nesmírně důležitá motivace," vysvětluje primářka Zipserová.

Náprava nikdy není tak dokonalá jako u zdravých dětí či dospělých, ale vždycky je to lepší, než se jen podat nepřízni osudu.

autor: Ivana Navrátilová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová