Koronavirová krize dopadá i na lidi bez domova. Přicházejí o brigády, peníze ze žebrání i ubytování

16. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Člověk bez domova (ilustrační foto)

Někteří lidi bez domova ztratili kvůli koronaviru i to málo, co měli. Ve velkých městech bez turistů teď nic nevyžebrají a nabídka občasných brigád je prakticky nulová. Podle oslovených poskytovatelů sociálních služeb proto přibývá těch, kteří si už nezvládají zaplatit třeba ubytovny a končí v azylových domech nebo na ulici.

„Snažím se na lidi usmívat, pokud to jde,“ říká Českému rozhlasu černovlasá Alena, která má stanoviště v Praze u Národního muzea. Oblečenou má červenou vestu a v ruce štos časopisů Nový prostor. Dává na ně pozor, je to teď její jediný zdroj příjmů. „Pomáhá mi, že mám na ubytovnu, na jídlo a na život,“ dodala.

Nad vodou ji teď drží hlavně stálí zákazníci. Štamgasti, jak říká bývalý kuchař Petr, který Nový prostor nabízí na Florenci. „Ostatní lidi, kteří tam chodili, tak pracují z domova,“ vysvětluje.

Zákazníků na ulicích ubylo, a to se odrazilo i na počtu prodaných výtisků časopisu. „Mezi veřejností je hodně cítit strach, jestli nepřijdou o práci. A to se samozřejmě odráží i na prodeji časopisu. I strach vůči lidem bez domova je docela znát,“ říká ředitelka Nového prostoru Dagmar Kocmánková. Odhaduje, že prodej od začátku současného nouzového stavu klesl asi o třetinu. Připomíná také, že zdraví svých prodejců průběžně kontrolují.

„Lidem bez domova ubývá i běžných zdrojů, ať už žebrání, někteří lidi vybírají nádoby na odpad. S odlivem lidí a turistů se snižuje i možnost těchto zdrojů u lidí bez domova,“ uvedl vedoucí terénního programu Naděje Aleš Strand. Jeho slova potvrzuje i ředitel sociálních služeb Armády spásy Jan František Krupa.

„Mnozí měli i nějaký příjem od turistů, právě pomocí žebrání. Letos nic takového nemají,“ říká Krupa.

Ztráta ubytování

Stále více lidí, kteří si dosud zvládli z různých brigád zaplatit pokoj na ubytovnách, teď kvůli tomu podle Krupy končí na ulici nebo v azylových domech. „Jakmile začne zima, tak budou mít tito lidé ještě komplikovanější možnost se někde schovat,“ upozorňuje Krupa.

Na zimu bude proto podle něj potřeba každé lůžko v teple. A pro ty, co zůstanou na ulici, bude těžší přežít zimu ve zdraví. „Ztráta zdrojů, nedostatek potravin, nedostatečná výživa, a k tomu ještě deštivé, chladné počasí může být nejenom značně stresující, ale je ohroženo i zdraví a život lidí bez domova,“ varuje Aleš Strand z programu Naděje.

Krupa z Armády spásy taky upozorňuje na to, že chybí samostatné karanténní domy pro lidi bez domova nakažené koronavirem. „Pokud by to dopadlo tak, že budou ta karanténní zařízení v rámci těch zařízeních dnešních, tak to bude znamenat dramatické omezení kapacity. Je pro to potřeba vyčlenit patro a personál,“ říká Krupa.

Systém, jak se postarat o lidi bez přístřeší mají podle vlády zajistit kraje ve spolupráci se starosty. „Máme vyčleněno jedno zařízení pobytové menší velikosti. Byl tam jeden nebo dva lidé bez domova, aby mohli být propuštěni z nemocnice, tak odešli sem,“ vysvětluje radní Milena Johnová z uskupení Praha Sobě.

V Praze kromě toho pořád fungují čtyři ze šesti hostelů, kde přežívají desítky lidí bez střechy nad hlavou.

autoři: Marie Veselá , jp
Spustit audio