Jaký byl československý komiks 20. století? Podle Pavla Kořínka neskutečně živý a bohatý
Zhruba pět let trvaly rešeršní a redakční práce na publikaci Dějiny československého komiksu 20. století, pod kterou je podepsán čtyřčlenný autorský kolektiv. Prozradit něco víc o prvním podrobném a odborně fundovaném knižním pojednání o československém komiksu přišel do studia hlavní redaktor celého 1000stránkového a sedm kilogramů vážícího počinu Pavel Kořínek.
„Pokusili jsme se o takový opravdu komplexní, přehledný, ale přitom vyčerpávající pohled na československý komiks minulého století, a čtenář by tam tak měl najít poměrně detailní informace o tom, jak komiks vypadal, jak se proměňoval a jaké nejrůznější podoby nabýval,“ shrnul hned na začátku rozhovoru Pavel Kořínek hlavní záměr právě vycházející publikace. Největší zjištění podle něj v průběhu rešeršních prací bylo, jak živá ve skutečnosti komiksová kultura 20. století v českém prostoru byla: „Myslím, že nás všechny překvapilo, jak neskutečně široký československý komiks byl, kde všude jsme ho potkávali v časopisech, ve kterých bychom ho nikdy dřív nečekali ani nehledali. A myslím, že velmi často ani nikdo před námi neměl tušení, že by se tam nějaký obrázkový seriál mohl vyskytovat.“
V průběhu 20. století nicméně československý komiks neprožíval jen samé plodné etapy. Kdybychom podle Pavla Kořínka chtěli nalézt komiksově strohé období, jednalo by se především o léta 1949 až 1957: „Tehdy byl komiks až jakýmsi aktivním nepřítelem, byl považován za něco škodlivého a byla proti němu vedena celkem intenzivní ideologická kampaň.“ Československý komiks samozřejmě v průběhu 20. století čerpal inspiraci i ze zahraničního – i na tohle téma přišla řeč v pátečním rozhovoru s Pavlem Kořínkem.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.