Ivan Štern: Spekulativní návrat polské demokracie
Evropská komise usoudila ze skutečnosti, podle níž nová polská vláda zahájila práce na znovuobnovení nezávislosti justice, že by měla ve prospěch Polska uvolnit dosud zmrazené peníze ve výši 137 miliard eur.
Podle komentátora polského deníku Rzeczpospolita rozhodnutí Komise nemá mnoho společného s věcnou podstatou záležitosti. Je více politicky, než by bylo jakkoli jinak, motivováno.
Čtěte také
Dává najevo zemím, jako je Itálie nebo Francie, kde v prvním případě v osobě premiérky Meloniové populisté vládnou a v druhém případě v osobě poslankyně Le Penové šanci vládnout mají, že se vyplatí zachovat si v zemi právní stát a nezávislost justice. Nadto sama předsedkyně Komise von der Leyenová si připravuje půdu pro znovuzvolení předsedkyní v novém volebním období a mít sobě nakloněného polského premiéra Donalda Tuska se víc než vyplatí.
Ačkoli některé jiné komentáře nejsou tak argumentačně sofistikované, přesto pochybují, že navrhované opatření je na místě. Polsko přece stále nevykazuje znaky liberální demokracie.
Svérázná země
V obou případech jde o nedorozumění. Nástup bratrů Kaczynských v první půli nultých let nebyl nástupem populismu, ale konzervativní revolucí.
Čtěte také
Oba bratři, významní členové polské protikomunistické opozice a účastníci tak zvaného kulatého stolu, kde se komunisté částečně vzdali moci, měli plné zuby toho, že se Polska po roce 1989 nedůsledností demokratické opozice komunisté opět zmocnili, byť tentokrát seskupeni do levicově, rádoby demokraticky znějících seskupení.
Míra korupce, jíž se Polsko díky nim začalo vyznačovat, trhala veškeré rekordy. Kvetla hlavně tam, kde po roce 1989 veřejnoprávními médii počínaje, univerzitami a soudy konče zvítězila původně žádoucí myšlenka samosprávy. To proto, že se do nik samospráv zapouzdřily hlavně doby, zvyklosti a struktury minulé.
Konzervativní revoluce bratrů Kaczynských, jakmile se oba zmocnili vlády, si to s uvedenými strukturami rozdala. Možná až příliš uspěchaně, pracujíc ne s pinzetou a skalpelem, ale s tesařskou širočinou. Nadto ve spolupráci s více než podezřelými, okrajovými politickými seskupeními.
Nechuť k Bruselu byla motivována jejich přesvědčením, že Unii jde v Polsku o restauraci jakéhosi sametového komunismu. V tomto smyslu Unii svými inspekcemi ve Varšavě doslova medvědí službou posloužila komisařka Jourová, vycházejíc ve svých závěrech z čistě akademických postulátů, aniž by jen náznakem pochopila, o co se v Polsku opravdu jedná.
Nakonec ale bude dobře, byť motivace je zástupná, že Unie Polsku uvolní dosud zadržované peníze. Nemůže ale čekat, že se země i pod dnešní vládou stane učebnicovou demokracií. Nadále ale půjde o svéráznou zemi, formovanou jejími bouřlivými dějinami, o nichž zbytek Evropy má jen letmou, nedostačující, a tím i zkreslenou představu.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
