Intolerance laktózy? Nadýmání? Je to chemie všude kolem i v nás, říká chemička „Olinium“ Ryparová

Čtěte také

V ledvinách, játrech a možná i mozku. Kde všude se hromadí mikroplasty a co můžou způsobit

„Intolerance laktózy se dá zjednodušeně popsat tak, že dvě molekuly spojené jednou vazbou v mléčném cukru nejdou rozplést. Je to, jako když se dva lidé drží za ruce a nikdo ve vašem těle ty ruce neumí rozplést. Když si ale koupíte bezlaktózové mléko, tak v mlékárně tuto vazbu rozpletou za vás. Vy pak pijete vlastně téměř totožné mléko a už vám nic neudělá,“ vysvětluje.

„Také záleží na tom, jak moc pijete mléko během dospělosti – pokud ho vynecháte na několik let, je možné, že si na něj vaše tělo odvykne a vám je pak špatně, ale vlastně pro to není úplně geneticky důvod,“ doplňuje.

Proč nás potraviny nadýmají?

Proč se mění barva avokáda a co se stane, když se zakousnete do avokádového toustu? „Avokádové tousty jsou hrozně populární, někdo si je dělá doma, někdo si je rád dává v kavárně. Také všichni víme, že když ho rozkrojíme, tak za chvíli zhnědne. To stejné se samozřejmě stane i s jablkem a bramborami – ale to na sítích není tak zajímavé,“ vysvětluje chemička Ryparová.

Čtěte také

O tom, jestli lidé budou plešatí, nebo ne, může rozhodovat jediná chemická látka. Ukazují to výsledky nové studie

„V principu nejde o nic jiného, než že jakmile otevřete dužinu ovoce i zeleniny, dochází k tomu, že jak vzdušný kyslík, tak slunce aktivují určité enzymy, což jsou látky, které chemicky mění povrch, proto dochází ke změně barvy. A to je celá věda,“ dodává.

Proč nás některé potraviny nadýmají? „Roli v tom hraje mikrobiom – to je teď oblíbené slovo, které se používá v prakticky každém článku o kosmetice, jídle apod. Ve střevech máme bakterie, které mají občas hlad a potřebují něco jíst. A když jim pak ,pošleme‘ například některé látky z luštěnin, které my úplně rozložit neumíme, ale tyto bakterie ano,  tak to pak způsobuje plyny a nadýmání.“

Olgu Ryparovou podobným způsobem baví vysvětlovat, že chemie je všude kolem nás, samozřejmě i v nás.

„Hodně lidí vysvětluje chemii různými pokusy, já spíš používám ,písmenka‘, protože mě hrozně baví vysvětlovat jednotlivé principy. To neznamená, že nejsem schopná dělat pokusy, ale není to pro mě ta nejzábavnější část.“

Čtěte také

Pomocí bílkovin, lipidů a dalších látek umíme vyrobit jedlý obal, popisuje chemička Hermanová

„Přesto si myslím, že pokusy jsou naprosto skvělý způsob, jak můžete někoho nadchnout – navíc, když to umíte vysvětlit a říct, proč k té reakci nebo výbuchu vůbec došlo. V čem to je, že některé můžou vybuchovat a jiné ne. Jde mi o to probudit zájem pochopit ten princip. Takže pokusy jsou výborný způsob, jak někoho nadchnout – a i proto to dělá mnoho učitelů.“

Odpovídání na různé otázky je důvodem, proč se do chemie zamilovala. „Protože mě baví i ten přesah biologie, fyziky a pak všechno se vším souvisí, protože jsou to ty vědy přírodní,“ dodává.

Celý rozhovor Osobnosti Plus Michaela Rozsypala najdete v audiozáznamu. Dozvíte se, co s námi dělá alkohol a nejen on.