INFANTILNÍ

17. září 2002

Poslední dobou se v tomhle státě nenudíme. Nejdřív volby, pak nová vláda, pak hned povodně a teď vládní krize, možná nová vláda, možná nové volby... A tak pořád dokola. Vládní krizi zdánlivě způsobila dáma, o níž mnozí říkají, že je to jediná naše zásadová politička, o níž ale současný předseda vlády prohlásil, že je to politička infantilní.

Ani tentokrát se nedopustím politického komentáře, můj úkol je jiný - povídat o jazykovém zákulisí slov. A tak dnes proberu slovo použité panem premiérem, výraz infantilní. Není to úplně běžné slovo, a tak leckomu možná přijde vhod, když prozradím jeho význam. Infantilní je česky dětinský, nevyspělý, zaostalý. Dospělý se může chovat infantilně, tedy dětinsky, hodně staří lidé se někdy svým chováním jakoby vracejí do dětství, a tak o nich říkáme, že jsou infantilní. Když se o politikovi či jako v tomto případě o političce řekne, že je infantilní, je to vlastně nadávka, politik by neměl být dětinský, na tom se asi shodneme všichni. Otázka ovšem je, co kdo za dětinskost pokládá... ale slíbil jsem, že politický komentář nebude. Přídavné jméno infantilní je ovšem cizí, tedy přejaté. Do češtiny se dostalo z němčiny, kde infantil znamená dětský, a sem přišlo z latiny. Latinské infantilis se rovněž překládá jako dětský, avšak velmi podobné a zjevně příbuzné podstatné jméno infantia je nejen dětský věk, ale také neschopnost mluvit, nedostatek výmluvnosti. Čímž se dostáváme ke kořenu slova infantilní. Latinské infantilis je totiž složené z předpony in- v záporovém významu a základu ze slovesa fari, mluvit. Infantilní je tedy doslova nemluvící a význam dětinský tohle slovo dostalo ovšem proto, že malé děti, tedy nemluvňata, se vyznačují tím, že nemluví. Velmi podobná výrazu infantilní jsou slova, která na první pohled nemají s dětmi či nemluvňaty nic společného. Mám na mysli slova infant a infanterie. Tím prvním se oficiálně označovali španělští korunní princové, to druhé v rakouských dobách označovalo armádní pěchotu. Obě slova skutečně patří do příbuzenstva. Souvislost infanta a dítěte je vlastně dost pochopitelná a jednoduchá. Titul korunní princ opravdu často dostávaly děti, někdy dokonce i nemluvňata. S infanterií je to složitější, ale také ne nepochopitelné. Slovo infante začali pro pěšáky užívat Italové, a to proto, že pěšáci byli, a ve všech armádách světa jsou, to nejnižší možné. Žádný voják nemá moc práv, ale pěšák nemá vlastně žádná práva, ten musí jen bojovat a mlčet. Tedy nemluvit. Být nemluvící, tedy infantilis.

Dotazy, připomínky a náměty mi můžete psát na novou e-mailovou adresu mnovotny@rozhlas.cz

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Z Frenštátu do pohádky. Stačí věřit na dobré konce.

Veronika Sedláčková, moderátorka ČRo Plus

Pohádka o Raškovi

Pohádka o Raškovi

Koupit

Jiří Raška vyhrál na olympijských hrách v Grenoblu 1968 zlatou olympijskou medaili. Spisovatel Ota Pavel úspěch popsal v nezapomenutelné Pohádce o Raškovi. Čte Oldřich Kaiser