HUSARSKÝ KOUSEK

27. září 2002

Po skončení naší malé popovodňové vládní krize jsem kdesi četl, že poslankyni Marvanové se málem podařil husarský kousek... Není důležité, co pisatel pokládal ze málem podařený husarský kousek poslankyně, pro tuto rubriku je důležité slovní spojení husarský kousek.

Jaký má význam, patrně každý z nás ví. Husarský kousek je odvážný, řízný, riskantní, divoký, bujný čin. Většina z nás si také asi umí spojit úsloví husarský kousek s husary, což jak aspoň tušíme byli nějací, patrně velmi odvážní a rádi riskující vojáci. Ano, je to tak, ale můžeme si na tohle téma říct i něco přesnějšího. Úplně první husarské jednotky, jízdní vojsko, založil uherský král Matyáš Korvín v roce 1459. Od té doby se slovem husaři pojmenovávaly různé jezdecké jednotky v různých armádách, například v německé armádě byli husaři jako lehká jízda až do konce 1. světové války. Husaři se říkalo i neregulérním skupinám císařských vojsk za třicetileté války. Vždycky to byli vojáci na koních a jejich uniforma vždycky měla abych tak řekl maďarský ráz, byť by to byli Němci, Rakušané či Češi. Husar psáno huszár je totiž maďarské slovo a znamená, jak se píše v Českém etymologickém slovníku, "lehký jízdní voják v regionálním kroji". To, že husar je slovo maďarské, vylučuje, co by nás i mohlo napadnout, že totiž slovo husar nějak souvisí s českým výrazem husa. Takhle souvislost ale není tak úplně absurdní, jak by se zdálo. V roce 1915 Národní listy přetiskly z Frankfurter Zeitung teorii, že slovo husar přešlo do maďarštiny ze slovanských jazyků a že to původně byla přezdívka chorvatských vojáků, kteří prý rádi kradli husy, jejichž krky jim pak čouhaly z toren. V časopise Naše řeč v roce 1921 proti této teorii vystoupil přední český lingvista Jaroslav Zubatý a předložil při tom dva jiné výklady tohoto maďarského slova. Podle prvního jde o maďarskou číslovku dvacet, která zní húsz. Co mají husaři společného s dvacítkou? Podle Zubatého to, že podle starého uherského odvodního zákona byl každý dvacátý odvedenec automaticky dáván k jízdě, k husarům. Vyskytly se ale i další teorie: podle jedné každý šlechtic musel z dvaceti nevolníků jednoho uvolnit k husarům, podle další byl k husarům z vesnice odveden jeden voják na dvacet domů a podle poslední jde prý o starou husarskou zásadu, že za každého svého mrtvého kamaráda husaři pobijí dvacet nepřátel. Všechno to vypadá docela zajímavě a pravděpodobně, ale pravda to není, slovo husar s maďarským pojmenováním číslovky dvacet nesouvisí. Dnes se za pravděpodobnou pokládá druhá Zubatého teorie, že totiž slovo husar do maďarštiny přešlo ze srbštiny, kde mělo význam lupič. Do jihoslovanského jazyka snad přešlo ze středověké latiny, kde se lupič, zbojník řekl cursarius, což pocházelo ze staré řečtiny. Stejný původ má i výraz korzár. Někteří odborníci říkají, že tu mohlo hrát roli i latinské slovo cursus, tedy běh, husar byl voják na běžícím koni.

Dotazy, připomínky a náměty mi můžete psát na novou e-mailovou adresu mnovotny@rozhlas.cz

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

3 x Hurvínkovy příhody

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka