Hrad uprostřed ostrova

12. červenec 2009

V dnešním Putování po stopách středověkých tvrzí a hradů zamíříme k Voticím. Nedaleko od nich totiž najdete pozůstatky velmi zajímavé tvrze zvané Kouty. Na první pohled stojí uprostřed ostrova.

I přesto, že velmi brzy zjistíte, že jde spíš o poloostrov - malebnosti místa to rozhodně neubere. Zajímavé je také pro"profesora Tomáše Durdíka z Archeologického ústavu AVČR.

Začněme ale jako obvykle nad stránkami knihy "Hrady, zámky a tvrze Království českého" od Augusta Sedláčka:
"Mezi Smilkovem a Otici jest v údolí zastrčená ves Kouty, jen dvůr poplužní nad vesnicí stojící o něco výše vyniká. Hned za dvorem jsou zříceniny bývalého zámku Koutského, posud objaté širokým příkopem nad ním, který býval nejširší na západě a nejužší na východě. Příčina toho je ta, že objímal prvotně tvrziště nevelké, když však tu na konci patnáctého neb počátku šestnáctého století vystavěn jest zámek, prostora malá nestačila a proto část příkopu na východní straně zasypána a stavěno do něho. Strana tato se pak po spuštění zámku dílem zříceninami zasula, dílem schválně pro vožení kamene zasypána, tak, že se nyní po suchu přejíti může. Příkop ten býval zároveň rybníkem a jest jím posud, poněvadž byla ponechána hráz, která jej na západní straně nadýmá."

Kouty v prosinci 2008

Hráz se u Koutů dochovala do dnešních dní a prohlédnout si ji můžete už dnes ve fotogalerii. Přitom příliš informací o vzniku této tvrze nemáme, jak už svými slovy potvrzuje také profesor Tomáš Durdík.

Vynechat nesmíme ani současný vzhled Koutů. Pohled Augusta Sedláčka už jsme si nabídli, připojme tedy také pohled archeologa.

Kouty v prosinci 2008

Nevíme příliš o událostech, které provázely existenci tvrze. Také August Sedláček připojuje jen nemnoho zmínek.
"První držitelé tvrze byli z rodu vladyk z Němčic a Sedlce erbu supí hlavy, zejména to byli Předota farář Jarošovský a Svatomír, kteří léta 1368 faráře do Arnoštovi podávali. Svatomír připomíná se také roku 1376 v listu archivu Třeboňského. Po nějakém čase dostaly se Kouty v držení Jarohněva Vejháka z Křečovic, jenž sem léta 1394 faráře podával. Týž držel Kouty i Křečovice, připomíná se v rozličných jednáních až do léta 1406. zemřel léta 1407 a pohřben v Arnoštovicích. Zůstali po něm čtyři synové Jarohněv, Petraš, Bohuněk a Jan Vejhákové."
Mnohem více už by nám o samotném hradu prozradila archeologie. Byl sice připraven podrobný výzkum, ale nakonec se plány zúžily. Kouty tak jsou dalším z hradů, který na své odhalení stále čeká.

Kouty v prosinci 2008

Otazníky tak stále zůstávají i kolem zániku Koutů.
August Sedláček mezi posledními majiteli zmiňuje například : "Bořek Nepolitský z Zachrašťan nemoha Kout udržeti prodal je roku 1600 Jiříkovi Vítovi ze Rzavého. Tento zemřel léta 1604 zůstaviv syny Bohuslava, Jana zletilé a Viléma a Mikuláše nezletilé. Poněvadž bylo nesnadno statek udržeti, soud zemský prostředkoval při prodání. Koupila jej léta 1606 Kunka Talmberkova z Říčan a tím připraveno připojení jeho ke Smilkovu, jehož majitelem byl Jan, manžel Kunčin."

Kouty v prosinci 2008

Zánik Koutů je otázkou i pro současné archeology, jak už potvrzuje také profesor Durdík.

V této chvíli zbývá už jen jediné. Jeďte se na Kouty podívat a když už tam budete, můžete navštívit také další zajímavá místa v okolí.

Kouty v prosinci 2008

Také příští týden se vydáme na zajímavé místo. Tentokráte nás profesor Tomáš Durdík zavede do lesů na Sedlčansku, kde najdete skalnatý hřbet a na něm poměrně rozsáhlé zbytky hrádku nazývaného - Kozí hřbet.

Kouty v prosinci 2008
autor: Adriana Krobová
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.