GAUNER

9. říjen 2002

V minulém týdnu prudce a řekl bych trapně skončil svou policejní a možná vůbec veřejnou kariéru muž, který byl nejen ve východních Čechách, kde začal působit jako prokurátor, velmi populární. Někteří měli Miroslava Antla za toho správného muže zákona, někteří za rasistu, což obojí se některým líbilo a některým ne. I kniha, kterou vydal se, stejně jako její název Gaunery nemám rád, některým líbila a některým ne. Pan Antl byl jak se teď říká kontroverzní osobnost, mnozí by řekli, že to byla osobnost skandální. V každém případě jeho asi slibná veřejná kariéra skandálem skončila.

A my si při té příležitosti něco povíme o jazykovém zákulisí výrazu, který Miroslav Antl použil v názvu své knihy, totiž o významu a původu podstatného jména gauner. Slovník spisovného jazyka českého říká, že slovem gauner myslíme ničemu, darebáka, podvodníka. Já bych dodal, že ze všech označení ničemů, darebáků a podvodníků, co jich čeština má, je výraz gauner jeden z nejsilnějších. Že když o někom řekneme, že je gauner, použili jsme opravdu těžkou nadávku, těžší než kdybychom o něm řekli, že je ničema, darebák, lump nebo třeba grázl. Už na první pohled je vidět, že slovo gauner není původem domácí, že ho čeština přejala z nějakého cizího jazyka. Ano, je to tak, tentokrát nás náš cit nezklamal, slovo gauner do češtiny přešlo z němčiny, kde zní a píše se úplně stejně jako v češtině. Ale gauner není původní znění tohoto výrazu, do dnešní podoby se změnilo starší německé Joner, jehož první význam byl falešný hráč. A toto slovo přešlo do běžné němčiny z argotu, tedy z řeči zločinců, v níž do znění Joner změnilo slovo jowen, které z židovské řeči jidiš znamenalo Řek. Řekové totiž za středověku platili za zvlášť obratné falešné hráče karet. Ano, na počátku našeho slova gauner je židovské pojmenování příslušníků starého evropského národa, který stál u kolébky naší vzdělanosti, kultury a civilizace vůbec. Mám ještě chvilku času říct pár slov o výrazu grázl, o kterém jsem se před chvilkou zmínil jako o synonymu slova gauner. I když grázl má na počátku stejnou hlásku g jako gauner, tyto dva výrazy spolu etymologicky nemají nic společného. Slovo grázl vzniklo stejným způsobem jako výraz pitaval, o kterém jsem tu mluvil včera. Totiž z příjmení jednoho konkrétního člověka. Francois de Pitaval vydával knihy o soudních kauzách, tedy pitavaly, a Jan Jiří Grasel byl na počátku 19. století na Moravě působící dlouho hledaný a pronásledovaný zločinec, lump, darebák, prostě grázl. Slova grázl a pitaval nesouvisejí jen tím, že vznikla stejně jako třeba slova bedekr, dacan, drezína, bojkot, paragon, kolt, pišingr a mnoho dalších z příjmení zcela konkrétních lidí, ale také tím, že příběh polapení Jiřího Jana Grasla si můžeme přečíst ve sbírce reportáží Egona Erwina Kische Pražský pitaval.

Dotazy, připomínky a náměty mi můžete psát na novou e-mailovou adresu mnovotny@rozhlas.cz

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.