Encefalitidu nepřenášejí jen klíšťata, můžete se jí nakazit i vypitím nepasterizovaného mléka
Klíšťová encefalitida je závažné onemocnění, které ve svém důsledku napadá centrální nervovou soustavu a způsobuje v lidském organismu nezvratné změny. Bohužel na něj zatím nebyly vynalezeny žádné účinné léky. Česká republika je přitom v posledních letech na nejvyšší příčce v počtu nakažených v rámci celé Evropy.
Klíšťovou encefalitidu, jak už sám její název napovídá, přenášejí zejména klíšťata. Málokdo ale ví, že k nákaze může dojít třeba i vypitím nepasterizovaného mléka od infikovaného zvířete nebo konzumací nepasterizovaných mléčných výrobků.
„Klíšťovou encefalitidu způsobuje virus, který patří do stejné skupiny jako viry způsobující žlutou zimnici, západonilskou horečku, japonskou encefalitidu, horečku zika či dengue. Což znamená, že se jedná skutečně o velice závažné onemocnění,“ říká epidemiolog Rastislav Maďar, který je členem Evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu a předsedou Koalice pro podporu očkování.
Podle jeho slov jsme v loňském roce měli v České republice opět nejvyšší počet případů nemocných v celé Evropě. Klíšťovou encefalitidou u nás bylo nakaženo 687 lidí. K nejhorším oblastem v republice, co se výskytu klíšťat týče, přitom paradoxně patří Praha a střední Čechy. „Dříve byla ta největší ohniska v jižních Čechách a v Jeseníkách. V posledních letech se navíc klíšťata stále víc přibližují lidem. Dnes už se nevyskytují jen v lesích a na loukách, ale jsou už i v městských parcích nebo na zahradách u rodinných domů,“ varuje epidemiolog.
Na rozdíl od lymské boreliózy, kterou rovněž přenášejí infikovaná klíšťata, a která je velice dobře léčitelná antibiotiky, nebyl dosud na klíšťovou encefalitidu nalezen lék. Lékaři dokáží v současné době pouze řešit následky nákazy, ale nejsou schopni ji zcela vyléčit.
„Toto onemocnění se zprvu projevuje podobně jako běžná chřipka. Když tyto příznaky odezní, nastává klidová fáze, která u některých nakažených přejde ve druhou fázi, kdy už nastává opravdu problém, protože virus začne napadat centrální nervový systém, což často mívá trvalé následky, jako je hluchota, slepota, obrna končetin, a možné jsou i případy úmrtí,“ dodává lékař.
To, zda se nakažený člověk dostane do druhé fáze, závisí na mnoha faktorech. „Roli hraje zejména věk a s ním související výkonnost imunitního systému, protože s postupujícím věkem se naše imunita snižuje. Z toho vyplývá, že nejméně ohrožené jsou děti a mladiství, nejvíc naopak senioři a lidé s narušenou imunitou,“ vysvětluje docent Maďar.
K nákaze klíšťovou encefalitidou stačí velice krátká doba přisátí klíštěte, i pouhé dvě hodiny. Na druhou stranu, místo na těle, kde se klíště přisálo, podstatné není.
„V každém případě je ale nutné se vždy po příchodu z venku důkladně prohlédnout a případné klíště ihned vyjmout a ránu dezinfikovat. Dříve se říkalo, že je třeba klíště nejprve zadusit, například hutným krémem, a pak ho vytočit. Ani jedno z toho ale neplatí. Při dušení může klíště naopak vypustit do našeho těla ještě víc infikované látky. A vytáčení také nemá smysl, stačí ho lehce podebrat a zlehka vytáhnout nebo vyviklat,“ radí epidemiolog.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
