Ekonomka Nerudová: Nemůžeme jen brát, už je čas taky dávat. Přijmout odpovědnost za budoucnost Unie

28. květen 2020

Next generation EU – tak Evropská komise nazvala zásadní plán na oživení evropské ekonomiky těžce zasažené pandemií koronaviru. Podrobnosti ve středu představila v Evropském parlamentu šéfka Komise Ursula vor den Leyenová.

Ekonomiku podpoří investice za 750 miliard eur, 500 miliard v podobě dotace a 250 miliard půjček. Tyto prostředky by měly mířit především do proměny ekonomiky pomocí digitalizace i ekologických a chytrých technologií.

Čtěte také

„Jsme v bezprecedentní situaci – o co rychleji teď evropskou ekonomiku nastartujeme, tak o to rychlejší zotavení z krize to bude. Objem pomoci je adekvátní. Jsem ráda, že evropský rozpočet je prorůstový a cílený na budoucí generace. A pokud jsem dobře počítala, tak minimálně 25 % zdrojů se týká opatření na ochranu klimatu,“ komentuje nejdůležitější plán v historii EU ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová.

Next Generation EU posiluje Zelenou dohodu pro Evropu a program Horizont Evropa. Ten má podporovat investice do klíčové infrastruktury, a to od 5G po renovace bydlení.

Už nemůžeme jen brát

Komise si chce půjčit na trzích a ručit svým příštím rozpočtem. To se nelíbí třeba rakouskému kancléři Sebastianu Kurzovi, který mluví o dluhové unii, do které se nechce nechat vtáhnout. Českému premiérovi Andreji Babišovi (ANO) navíc vadí, že Česko by bylo čistým plátcem a pomoc by směřovala především do nejpostiženějších ekonomik jižního křídla, Itálie a Španělska.

Čtěte také

Je přístup české vlády vůbec solidární? Von der Leyenová totiž právě solidaritu Unie velmi zdůraznila, když řekla: „V naší Unii závisejí lidé, ekonomiky a podniky jeden na druhém a spoléhají se jeden na druhého. V naší Unii jsou soudržnost, konvergence a investice dobré pro všechny". 

„Solidární? To rozhodně není,“ odpovídá v rozhovoru Českého rozhlasu Plus ekonomka. „Celých 15 let jsme byli v pozici čistého příjemce, kdy do naší země tekly peníze daňových poplatníků z takových států, jako je třeba Francie nebo Německo. Připadá mi poměrně zvláštní, že když se podmínky v Česku přiblíží průměru EU natolik, že bychom se mohli dostat do pozice čistého plátce, tak se nám to najednou nelíbí, ale to nám přece bylo jasné, když jsme do Unie vstupovali.“

Osobně se domnívám, že musíme přijmout odpovědnost za evropský vývoj. Nejde jen čerpat benefity, ale musíme taky něco obětovat.
Danuše Nerudová

Čtěte také

Obavy některých členských států ze zadlužení EU chápe. „Obava je samozřejmě legitimní a směřuje hlavně ze zemí, které jsou zadluženy nejmíň. Česko je čtvrtou nejméně zadluženou ekonomikou, jsme rozpočtově odpovědní, proto máme logicky taky obavy,“ domnívá se Nerudová.

Co si pak myslí o propagaci Unie jako celku? Neměla by se výrazně zvýšit? „Je to extrémně důležité. Dlouhodobá kritika rozpočtu EU vždy byla (taková), že tady není vazba na ekonomiky členských zemí a že evropský rozpočet neprodukuje evropskou přidanou hodnotu, takže proto taky došlo ke změně rozpočtu.“

Unie jsme my, ne oni

Rektorce vadí, že se oči všech lidí v době krize upíraly k národním vládám, ani jedny ale k vládě EU… „Přičemž Unie pomáhala poměrně rychle, po selhání, které bylo ale ve všech zemích, ta velká nepřipravenost. (Komise) ale rychle začala dodávat zemím likviditu, rozvolňovala pravidla státní pomoci apod.“

Velmi mne mrzí, že v českém prostoru nerezonovalo, že celý COVID II je vlastně placený z evropských peněz. Unie ale nejsou ,oni´ v Bruselu, Unie jsme my.
Danuše Nerudová

Podle Nerudové si musíme pořád opakovat, že pro Česko neexistuje žádná jiná varianta. „Jsme malá, otevřená, exportně orientovaná ekonomika. Nemáme jinou možnost než být součástí evropského trhu,“ dodává.

Celý rozhovor Jana Bumby najdete v audiozáznamu.  

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.