Držitelka několika ocenění Emília Rigová připravuje výstavu, která otevře činnost Centra Romů a Sintů v Praze

17. leden 2022

Romská vizuální umělkyně Emília Rigová se kromě tvorby vlastních děl věnuje také kurátorské, pedagogické a publikační činnosti. V roce 2011 obhájila doktorát na Akademii umění v Banské Bystrici a o rok později do své tvorby začala zahrnovat i romskou tematiku. Je členkou Evropského institutu Romů pro umění a kulturu, aktivně se zúčastňuje sympozií a výstav romských umělců.

Trnavská rodačka Emília Rigová je už nositelkou několika cen: prestižní slovenské Ceny Oskára Čepana za rok 2018 pro slovenské výtvarníky do 40 let, ceny Roma Spirit za rok 2018 a v Česku získala Cenu Muzea romské kultury za rok 2020. S muzeem už spolupracovala na různých výtvarných projektech a byla také velice cennou členkou poroty pro výběr vítězného projektu na nový Památník holokaustu Romů a Sintů v Letech u Písku. Slovo má ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

Jana Horváthová: „Emília Rigová je vycházející hvězda, výtvarnice, která je skutečně ceněná a velmi aktivní, novátorská a je to i velmi perspektivní osobnost. My jsme především potěšeni jako muzeum, že máme tu čest a tu možnost s Milkou spolupracovat, ona teď kurátorsky připravuje naší výstavu, která bude otevírat činnost Centra Romů a Sintů v Praze, moc se na to těšíme. Spolupracuje na tom s kunsthistoričkou Petrou Hanákovou ze Slovenské národní galerie. Takže ona je i velmi aktivní a vyučuje především na Slovensku na výtvarné škole.“

Spolupráce Emílie Rigové s Muzeem romské kultury začala následovně.

Emília Rigová: „V roce 2016, když jsem byla podruhé na sympoziu Jaw Dikh! v polské Černé Hoře, které už léta organizuje Małgorzata Mirga-Tas pro romské i neromské výtvarníky, tam tehdy muzeum přijelo navštívit hlavně Gošu (Małgorzatu), přijelo na její pozvání. Tehdy jsem poprvé byla s lidmi z muzea, kteří s námi dělali různé rozhovory a tak. A potom v roce 2017 jsem byla už i na sympoziu, na 5. setkání romských umělců, které organizuje Muzeum romské kultury, ale toto sympozium mělo specifickou spolupráci s Ladislavou Gažiovou a bylo to takové setkání před výstavou Vesmír je černý, která byla otevřená v Moravské galerii v roce 2017.“

Jak už zmínila ředitelka muzea, Emília Rigová připravuje výstavu, která bude letos otevřena v pražském Letohrádku Kinských, takzvaném Musaionu. Představí výtvarné umění romských autorů i díla inspirovaná romskou tematikou.

Emília Rigová: „Dopředu bych o tom velmi nerada vyprávěla, ale můžu říct, k čemu jsem sklouzla i s tou druhou kurátorkou Petrou Hanákovou. Chtěly bychom, aby po navštívení té výstavy, která potrvá dva roky, se lidem do paměti vryla nějaká jména ať už neprofesionálních či profesionálních výtvarníků z naší lokality Česka a Slovenska. Chtěla bych, aby nám vešlo do povědomí alespoň pár jmen, aspoň tři-čtyři jména. Myslím to všeobecně, když se řekne Muzeum romské kultury. Každá kultura vychází z insitní kultury, platí to v Česku i na Slovensku, a chtěla bych, aby do povědomí vešlo pár romských jmen, která tady byla a o kterých nevíme. Tam bude směřovat poselství té výstavy.“

Zajímalo mě ještě, kde Emília Rigová žije a pracuje.

Emília Rigová: „Před březnem 2020, tedy před příchodem pandemie, bych Vám řekla, že žiji jako nějaký kočovník, žila jsem převážně ve svém autě nebo v letadle, hodně jsem cestovala, ale teď jsem usazená na Slovensku, primárně buď v Banské Bystrici anebo v Trnavě. Takže po dlouhé době už zakořeňuji – věk už na to mám. Působím jako pedagožka na katedře výtvarné kultury Univerzity Mateja Béla v Banské Bystrici na Pedagogické fakultě. Kromě toho stále hodně tvořím různé věci. A například na té katedře jsme spolu s Danielou Kováčovou v roce 2019 založily Kabinet romského umění a kultury.“

Tento kabinet nabízí mezioborový prostor mapující z různých perspektiv bohatost současného romského umění a kultury.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...