Do Španělska míří davy turistů. Často jsou ale ve stresu, šetří a nedopřávají si ani místní gastronomii, stěžují si Sevillané
Jak Španělé vidí přemíru turismu ve své zemi? Španělsko letos přivítá pravděpodobně rekordní počet návštěvníku. Jak se ale turisté chovají a proč jsou někdy ve stresu? To Lubica Zlochová zjistila v centru andaluské Sevilly.
Jen kousek od sevillské katedrály se nachází nejstarší místní obchod s potravinami. Obchůdek tu stojí od roku 1894. Nejprve te bylo řeznictví s povolením výlučně na prodej hovězího. Dnes je to napůl obchod, napůl bar. S kvalitními víny, iberskou šunkou, ančovičkami z Cantábrie a jinými specialitami.
Klidní domácí a úspěchané turisté
„Vždy, když se tu zastavím, pozoruji, jak se v tomhle úsporném prostoru mísí klidní domácí s uspěchanými turisty. Vtipné mi na tom přijde to, že by to mělo být přesně naopak. V klidu by měl být přece turista, a uspěchaný místní...“
Čtěte také
S prodavačem a číšníkem v jedné osobě Josém se bavíme o tom, že díky tomu, jakou má tento obchůdek spojený s tavernou historii, by mohl být uvedený v turistických bedekrech. Denně by sem určitě chodily desítky zahraničních návštevníků. José ale říká, že jim úplně stačí ti turisté, kteří sem přijdou i bez bedekru.
I tak jsou často ve stresu, nedokáží si pořádně vychutnat ani atmosféru ani speciality. Proto tu mají radši místní hosty, z okolí. Jako pana Carlose. Ten pracuje vedle v bance, denně se tu na chvíli zastaví, a o víkendu často přivede i manželku a děti. José říká, že turisti, které by sem sváželi autobusy na rychlou návštevu, by jim stálé klienty vyplašili.
Odškrtnout si v diáři
José dodává, že v posledních letech pozoruje, že cizinci, kteří do metropole Andalusie přijíždějí, nejsou právě nejbohatší. Koupí si levné letenky s nízkonákladovými společnostmi a ubytují se v laciných turistických apartmánech. José ale vypozoroval, že místo aby si turisté potom z ušetřeného dopřáli při návštěvě historických památek, anebo si vychutnali místní gastronomii, berou svůj pobyt jako by jen bylo třeba dané dny nějak přežít a odškrtnout si v diáři. Nechápe, že jídlo si mnoho turistů nakupuje v obchodních řetěžcích, a v apartmánech potom polotovary jedí na balkónech. A dělají to tak podle něj nejen studenti a mladí cestovatelé, ale i lidé zralejšího věku.
Čtěte také
Mluvím s Josém i o fajnovějších turistech, kteří chtějí ve Španělsku zažít naopak právě takovou autentickou atmosféru, jakou nabízí pradávný podnik. Ubytují se však v turistickém bytě, v zóně plné zahraničních návštěvníků a pro ně otevřených barů a restaurací. Potom o nic autentického ani nezakopnou. To se ale spíš stává v přímořských destinacích.
Turismus ve Španělsku má hodně tváří. Stále víc se mluví o tom, že je přebujelý. Například výletní lodě denně přivezou do oblíbených míst tisíce turistů. V Barceloně, Malaze, či mallorské Palmě proto moc dobře neví, jak s velkým zájmem cizinců v budoucnů naloží, aby to bylo udržitelné.
