Divadelní hry jako Vděk mají obrovský význam, afázie je totiž velmi častá, podotýká neurolog Filip Růžička
„Zdraví našeho mozku definuje kvalitu našeho života,“ tvrdí neurolog Filip Růžička. V pořadu Až na dřeň mluvil nejen o neurodegenerativních onemocněních, jako jsou třeba Alzheimerova choroba či Parkinsonova nemoc, ale také o divadle. Nedávno byl totiž odborným poradcem v divadle Viola, kde nazkoušeli hru o afázii s názvem Vděk. O nemoci, která člověku vezme možnost komunikovat.
„Bylo pro mě velmi zajímavé vystoupit ze své bubliny a podívat se, jak pracují někde jinde,“ chválí si svou divadelní zkušenost Filip Růžička, který působí ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.
S tvůrci diskutoval o projevech neurodegenerativních onemocnění, aby si mohli udělat představu, jak nemocní mluví a jak se pohybují. Herci měli možnost spolupracovat také s logopedkou. Hlavní postava divadelní hry Vděk trpí postupující afázií, její schopnost mluvit a porozumět řeči se stále zhoršuje.
Podle Filipa Růžičky je afázie v praxi velmi častá. Jedná se o určité spektrum poruch různé tíže. „Afázie vzniká poškozením mozku a to může mít mnoho různých příčin. Nejčastější je ale mrtvice a v České republice máme 25 až 30 tisíc mrtvic ročně.“
Jsou různé typy afázie, projevy i míra postižení se mohou lišit. „Mluva může být hodně zpomalená, pacient má problém najít ta správná slova, nebo naopak mluví naprosto plynule, ale tvoří takzvaný slovní salát a je tam spousta slov, která neexistují.“
V hlavní roli čas
Mozek je záludný v tom, že si nemusíme být vědomi, že se s ním něco děje. Přitom právě tady je jedním z nejdůležitějších faktorů rychlost. „Když pacient přijde včas, může do dvou dnů odejít domů a být úplně v pohodě. Umět to rozpoznat hraje velkou roli.“
Množství neurodegenerativních onemocnění vzrůstá. I proto je podle Filipa Růžičky důležité o nich mluvit a věnovat se výzkumu.
„Optimální by bylo, kdybychom byli schopní odhalit neurodegenerativní onemocnění ještě před tím, než propukne. Vývoj směřuje k tomu, abychom časem měli screening podobně jako u onkologických onemocnění.“
Z důvodu osvěty kvituje i zobrazování těchto onemocnění v divadle nebo na filmových plátnech. „Divadelní hry jako je Vděk a různé filmy, které se v poslední době objevují, můžou pomoct si uvědomit, jak neurologická onemocnění vypadají. Čím dřív se přijde, tím ten lékař může víc pomoct, takže to má obrovský význam.“
Jak se za poslední roky zlepšila léčba a diagnostika Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby? Co je hluboká mozková stimulace? Jak Filip Růžička prožívá příběhy lidí, se kterými se v ordinaci setkává? A proč si jako svou specializaci vybral právě mozek? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
S epilepsií se pojí velké obavy, informovanost je stěžejní, shodují se zástupkyně Společnosti E
V České republice žije 100 tisíc lidí s epilepsií. O této nemoci přišly do pořadu Až na dřeň mluvit ředitelka Společnosti E Alena Červenková a lektorka Bára Chalupová.
-
Jak ustát vážnou diagnózu? Není slabost požádat o pomoc, když máte naloženo, tvrdí Martin Pospíchal
Jak se cítí člověk, který je nevyléčitelně nemocný, co prožívá a jak by k němu měli přistupovat jeho nejbližší? Takovými otázkami se zabývá psycholog Martin Pospíchal.
-
V horách se obnaží lidské povahy. I o tom je moje kniha, popisuje hematolog a horolezec Tomáš Kozák
Do jeho života patří medicína, hory i psaní. Přednosta Interní hematologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady vydal knižní prvotinu Nahoře už nikdo není.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
