David Černý vadí. Pomník nebude?

Radnice Prahy 1, která výběrové řízení vedla, zatím oficiálně stížnost svazu nedostala. "Až dostanu dopis, předložím ho radě k jednání," řekl dnes starosta Prahy 1 Vladimír Vihan. Český svaz bojovníků za svobodu dnes zaslal otevřený dopis Radě městské části Praha 1. V něm píše, že návrh pomníku přijal, i když k němu měl výhrady, zejména k jeho technické stránce. "Akademický sochař David Černý však nadále hájí svou koncepci opírající se zřejmě o velmi povrchní a zkreslenou znalost novodobé historie a mylné představy o boji a jeho významu pro současnost," stojí v dopise svazu, který má ČTK k dispozici. Zkreslenou znalostí novodobé historie je pravděpodobně údaj o počtu obětí druhého odboje - ten se měl v památníku odrazit v počtu siluet obličejů, jež jsou vyřezány do dvou kovových koridorů představujících českou vlajku. Černý již dříve v jednom z rozhovorů uvedl, že obětí bylo přibližně 150 000. Český svaz bojovníků za svobodu ale již dlouhá léta udává číslo 360 000 obětí. K počtu uváděnému sochařem se ale přiklání i odborníci z Vojenského historického ústavu. "Ten projekt (památníku) by měl konečně iniciovat vypracování studie o tom, kolik obětí za druhé světové války vlastně bylo. Číslo 360 000 je počet, který se stanovil těsně po válce a realita asi bude někde jinde," řekl Michal Burian z Vojenského historického ústavu. Přesné vyčíslení, které by bylo prokazatelné na základě archivních materiálů, podle Buriana chybí a sám v tom spatřuje velký dluh českých historiků. "Při česko-německých jednáních Němci již delší dobu údaj 360 000 napadají a měli bychom to být spíše my, kdo tu diskusi vyvolá a vyřeší," míní Burian.

Článek v posledním vydání Nedělního světa, na který pravděpodobně svaz reaguje, byl uvozen Černého citátem "mrtvý komunista - dobrý komunista". Černého jméno se v tisku objevuje i v souvislosti s připravovaným koncertem S komunisty se nemluví II. Sochař se odporem ke komunistům nikdy netajil. Český svaz bojovníků za svobodu je nástupcem Československého svazu protifašistických bojovníků, který působil v době komunistického režimu. Jeho vedení sice podléhalo diktátu komunistické strany, podmínkou členství ve svazu však nebyla stranická legitimace, uvedl Burian. Památku druhého odboje si dnes připomínají i jiné instituce - po revoluci se obnovila Československá obec legionářská, která fungovala za první republiky, existuje ještě Konfederace politických vězňů. V ní jsou vězni komunistického režimu z 50. let a také ti, kteří byli i v koncentračních táborech za druhé světové války. Památník na Klárově však prosazuje jen svaz bojovníků.