ČESKO ZEMĚ NEZNÁMÁ

„Ten monument působil na dítě úplně neuvěřitelně," vzpomíná Jaroslava Nováková z Pražské informační služby na dobu, kdy se jako malá holčička dívala na pomník J. V. Stalina v Praze na Letné. A faktem je, že několikatunový kolos ozářený pochodněmi a měřící 15 a půl metru na výšku, 12 metrů na šířku a 22 metrů na délku musel být opravdu nevšední podívanou.

Rozhodnutí vybudovat rudému osvoboditeli v Praze pomník padlo v roce 1949. „Můžeme konstatovat, že v této době ještě Stalin byl pro českou společnost symbolem osvoboditele a vítězné sovětské armády ", dodává Jaroslava Nováková. S velkou slávou se tedy položil základní kámen a vyhlásila soutěž. Po sedmi měsících se sešlo 54 návrhů. Třetí cenu získala díla sochařů Josefa Malejovského a Karla Pokorného. Jejich Stalin stál v přátelském gestu s otevřenou náručí. Druhá cena udělena nebyla a tu první jednoznačně získal Otakar Švec. „Byl to sochař, který jistě zasluhuje pozornost jako autor, který pracoval v meziválečné době", říká Jaroslava Nováková z PIS, „rozhodně ho nelze označit za komunistického sochaře."

Vítězství soutěže pro něj ale muselo být spíš hořkou pilulkou. Během přípravných prací se totiž do jisté míry změnilo politické klima. Stalin zemřel a na povrch začala vycházet fakta o jeho hrůzných činech. „I na samotného sochaře byly vyvíjeny tlaky, a to vedlo k jeho předčasné smrti. To společenské klima pro něj muselo být nesmírně těžké", říká Nováková. Otakar Švec spáchal sebevraždu ještě před slavnostním odhalením pomníku v roce 1955 a ani jeho dílo se na Letné dlouho neohřálo. O jeho odstranění se uvažovalo už od roku 1959. Nikomu se ale do toho moc nechtělo, odstřelit takový kolos bylo totiž velmi nákladné. „Posléze se na pomníku objevilo dřevěné bednění, které bylo vysvětlováno nutnými opravami. Definitivní rozhodnutí padlo v listopadu 1961, když byla z moskevského mauzolea odstraněna Stalinova mumie " dodává Nováková. Detonace nakonec Letnou otřásly až v roce 1962. Odstřel stál přes 4 miliony tehdejších korun. A kde trosky tzv. fronty na maso skončily? Některé v základech silnic, jiné na dně Vltavy.
Ještě před likvidací pomníku v roce 1962 se uvažovalo, čím jej nahradit. Padaly návrhy na vystavění vhodné budovy, např. vědeckého ústavu, nemocnice, nebo objektu československo-sovětského přátelství. Zvažovala se i náhradní sochařská výzdoba. Po vlastní likvidaci pomníku, se ale především z finančních důvodů žádný konkrétnější návrh až do 80. let neobjevil. Prázdné místo na Letné se zaplnilo až na začátku 90. let. Obří metronom profesora Vratislava Nováka se poprvé rozhýbal 15.5.1991.

Daleko víc než to, co je vidět, ale Pražany vždycky zajímalo to, co vidět není, tedy prostory pod pomníkem. „Ta prostora vyvolává dojem, že by moha sloužit i jako kryt v případě válečného konfliktu," vysvětluje Jaroslava Nováková. Právě odtud v roce 1990 krátce vysílalo pirátské Rádio Stalin, a to v rámci výstavy Totalitní zóna. " Můj kamarád na to má hezkou vzpomínku. Pro něj to byla známka toho, že opravdu dochází k nějaké revoluci v přímé přenosu." dodává Radek Diestler z pražského Popmusea. Tančilo a zpívalo se pod Stalinovým pomníkem až do roku 1992. Akce „Poslední randál pod Stalinem" tuto kapitolu uzavřel. Další využití se od té doby hledá.