Batsheva měla včera úspěch

V Sazka Areně vyrostl kvůli tanečnímu vystoupení unikátní divadelní prostor. V místě, kde se konal hokejový šampionát a tribuny duněly fanděním až 17 0000 sportovních nadšenců, vzniklo jeviště a hlediště pro 2000 diváků. Alespoň na chvíli tak hala plní to, co její provozovatelé slibovali - kromě sportovních akcí měla sloužit i kulturním. Zatím se zde včetně té dnešní konaly čtyři. Velikost haly choreografa souboru Ohada Naharina ohromila. Jak řekl v pondělí novinářům, jsou pro něj podobná prostředí zajímavější než běžná divadla. Pro pražské vystoupení sestavil z pěti svých děl program nazvaný Decathlon. "Bral jsem v úvahu velikost haly, ale vím, že velký prostor vždy podpoří vyznění díla, umocní je," řekl. Decathlon tvořily choreografie Passomezzo, KYR, Anaphaza, Zachacha a Naharin's Virus z let 1989 až 2001. Doprovázela je velmi rozdílná hudba, sahající od tradičních židovských písní přes díla Beethovena, minimalisty Steva Reicha až po nahrávky finské elektronické skupiny Pan'sonic. Přestože některá díla mají datum vzniku starší než deset let, Naharin říká, že současná podoba je jiná, než ta původní. "Člověk se za deset let také vyvine," podotkl. Batsheva v Praze vystupovala v roce 1999 a tehdy nadchla kritiky i diváky ve Státní opeře. I letos byl soubor očekáván s velkou žádostivostí a jeho produkce byla dlouho předem označována jako událost sezony. Organizátoři festivalu chtěli zážitek z jeho tance poskytnout co nejvíce divákům a rozhodli se pro netradiční prostor haly. Provozovatel Sazka Areny však vstupenky za 950 korun povolil dát do prodeje až 16. června, a to pouze přímo v hale. Dvoutisícové hlediště bylo přesto zcela zaplněné. Divadelní scéna v areně přiléhá k boční tribuně, podle velikosti hlediště tvořeného výřezem z ochozů vznikla scéna široká 20 metrů. I v dalších parametrech bylo dnešní vystoupení neobvyklé - projev tanečníků umocňovala hudba za pomoci mohutné zvukové aparatury i park 250 světel. Hudba je pro Naharina důležitá - studoval ji dříve, než začal tančit. "Proto vždy byla součástí mé práce. Poslouchám ji, když vytvářím choreografii, nemám ale žádný systém na to, jak vzniká. Datum premiéry ale nikdy není koncem toho procesu - stejně jako tanec se hudba k mým choreografiím vyvíjí i po premiéře a třeba i léta," řekl Naharin. Šestnáct mladých tanečníků diváky zcela nadchlo, takže téměř zapomněli na dvě hodiny postávání ve foyeru haly; provozovatel arény vyžaduje příchod na představení dvě hodiny předem. Diváky především zaujala jakoby improvizovaná část večera, kdy si tanečníci v publiku vybrali každý jednoho partnera a přizvali je k tanci na pódium. I když mezi "dobrovolníky" diváci poznali známé tváře, hra umělcům perfektně vyšla. Představení se ve vysočanské hale opakuje ještě ve středu, kdy letošní ročník festivalu skončí.