Animovaný film Moje slunce Mad vyprávějící o Češce v Afghánistánu vstoupil do kin. Je nám jasné, že svět nezmění, říká režisérka

22. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Snímek z filmu Moje slunce Mad

Režisérka Michaela Pavlátová ve filmu vypráví příběh Hany, která opouští Prahu, aby se v Kábulu provdala za svého milovaného spolužáka Nazira. Novou etapou života ji provází neobyčejný chlapec Mad.

Snímek Moje slunce Mad vznikl na motivy novely Frišta novinářky Petry Procházkové. Ta v ní popisuje příběh ženy provdané do Afghánistánu. „Knížka mě zaujala silnou hlavní představitelkou a taky tím, že jsem se mohla ocitnout na místě, kam by mi vůbec nebyl vstup umožněn,“ zdůvodňuje režisérka Michaela Pavlátová, proč si novelu vybrala.

Ačkoli se jedná o animovaný film, je určený pro dospělé publikum. „Pro mě byla výzva, abych lidem, kteří nejsou zvyklí dívat se na animované filmy a jsou přesvědčení, že animace je pouze pro děti, ukázala, že může sdělovat závažnější témata,“ prozrazuje režisérka a dodává, že práce na filmu trvala osm let.

Příběh taky může divákům pomoci hlouběji pochopit situaci v Afghánistánu. To by si přála i režisérka. „Je nám jasné, že tenhle film nezmění svět. Ale kdyby pár lidem, kteří si třeba myslí o imigrantech nebo Afghánistánu něco hodně zjednodušeného, to mohlo změnit pohled na celou situaci, tak to bych byla úplně nejšťastnější,“ dodává.

Snímek získal Cenu poroty v hlavní soutěži na prestižním festivalu animovaných filmů v Annecy. Bude také usilovat o nominaci na Oscara.

autoři: Václav Müller , ech
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Děsivá freska válečné krajiny, u které se nepřestávám smát.

Petr Gojda, slovesný dramaturg, Centrum výroby Českého rozhlasu

Osudy dobrého vojáka Švejka

Osudy dobrého vojáka Švejka KOMPLET

Koupit

Pro jedny šťastný blb a ignorant, pro druhé vychytralý šašek. Pro nadporučíka Lukáše boží dobytek. Pro jedny ikona totálního odcizení a nihilismu, pro jiné bojovník proti válce, pro další anti světec a antihrdina. Čte Oldřich Kaiser