Andrea Černá: Někdy je město malé na duši

30. září 2018

Vyrostla v Karlových Varech. Vystudovala Pražskou konzervatoř, léta působila v Plzeňském divadle a v současnosti působí v Divadle na Vinohradech v Praze. Přestože za svou dosavadní kariéru ztvárnila celou řadu rolí – nejznámější zůstává Eliška v pohádce Princezna ze mlejna. K našemu mikrofonu usedla Andrea Černá.

Už jako dítě chodila Andrea Černá na všechny možné kroužky. „Vlastně jsem se nikdy nenudila. Myslím, že život je na to moc krátký,“ dodává usměvavá herečka. Během divadelních prázdnin ale naopak cíleně odpočívá. „O prázdninách se snažím mít co nejmíň práce a na nějakou dobu odkládám mobil a boty. Snažím se nemyslet vůbec na nic. Někdy během roku je mi město malé na duši, a když mohu být v přírodě, je to pro mě maximální štěstí.“

Na konzervatoř se dostala vlastně tak trochu náhodou. Přijímačky jí totiž původně posloužily jako finta na maminku. „Maminka mě nechtěla pustit samotnou za přáteli do Prahy a tak jsem si jako záminku vymyslela přijímačky na konzervatoř, a oni mě vzali. Možná právě proto jsem si dlouho myslela, že u divadla nezůstanu, že je spousta talentovanějších lidí. Myslela jsem si, že ve třiceti se budu starat o velkou rodinu.“

Když točila Princeznu ze mlejna, bylo jí pouhých 16 let a před kamerou stála poprvé. Jak sama říká, na mediální poprask, který se tehdy strhnul, nebyla připravená. „Po první princezně jsem si pořídila spoustu čepic a brýlí a byla jsem dost zamaskovaná. Dlouho mi trvalo, než jsem si na to zvykla,“ vypráví herečka, která kromě hraní v seriálu a v divadle spolupracuje s ochotníky a také, zajím jen do šuplíku, píše.

autoři: Kateřina Kubalová , jp
Spustit audio