49% Čechů umírá na kardiovaskulární choroby. Infarkt myokardu je nejčastější příčinou smrti na celém světě

Rizikový věk mužů je zhruba od 30ti, více pak od 40ti let. U žen pak po 50. roce života. Dětem infarkt myokardu naštěstí nehrozí, protože nemají aterosklerózu, ale obecně si všichni na infarkt už od dětství zaděláváme tím, jak zdravě či nezdravě žijeme.

Co to vlastně je infarkt myokardu?

„Ve většině případů to znamená, že krevní sraženina, která vznikne na nějakém aterosklerotickém plátu ve věnčité tepně, tepnu uzavře, nebo ji natolik zúží, že do části srdce nepřichází dostatek okysličené krve. Srdeční sval tím natolik strádá, že začne nejdříve bolet a pak odumírat. Odumírá v řádu několika hodin," popisuje přednosta Kardiologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Fakultní nemocnice Motol, profesor Josef Veselka.

Jak poznáme, že máme infarkt?

„Objeví se prudká bolest na hrudi, není ani tlaková, není na jednom místě, bývá to taková rána z čistého nebe, není to typická bolest za hrudní kostí vlevo ale spíš uprostřed hrudníku, nebo jakýsi tlak s jistým vyzařováním mezi lopatky, do krku, do horních končetin, někdy i do břicha. Bolest může být kolísavá. Ale zhruba asi 40% žen má atypické příznaky, nemají takovouto jasnou bolest, ale trpí dušností," vysvětluje profesor Veselka.

Jaká je první pomoc?

Vždy a bez odkladu voláme linku 155. Člověk je ohrožený náhlou smrtí. Záchranáři vyhodnotí situaci, natočí EKG a při potvrzeném infarktu spěchají do specializovaných pracovišť velkých nemocnic, kde mají katetrizační stoly a koronární jednotky a postižený jde hned na sál. Je to opravdu boj o minuty, takže raději volat zbytečně, než pozdě.

Zhruba 12 hodin je jakousi hranicí pro to, aby byla možná alespoň částečná náprava. Větší prodlení má za následek odumření zasažené části srdce, je-li to více než 40%, člověk s největší pravděpodobností nepřežije.