12 mláďat v pražské zoo v době karantény. O víkendu se narodilo druhé slůně

Vydejte se s námi do pražské zoologické zahrady v Troji. Po celou dobu, kdy byla uzavřená, se v ní život nezastavil. A ani nemohl: zvířata žijí svůj běžný život, potřebují péči a zaměstnanci se o ně stále pečlivě starají. Od uzavření 13. března se u nás narodilo nebo vylíhlo více jak 150 mláďat 52 druhů zvířat, která teď sice ve většině případů na vlastní oči neuvidíte - otevřeny jsou zatím pouze venkovní prostory – ale my vám ty nejkrásnější alespoň krátce představíme.

Malé slonice

Svého netrpělivě očekávaného druhého potomka porodila slonice Tamara 27. března 2020. Porod proběhl zcela přirozeně a radost byla o to větší, že jde o samičku, protože ty ve stádě zůstávají i v dospělosti. Má se čile k světu, krátce po porodu vážila 92 kilogramů, přibývá na váze a postupně se seznamuje s dalšími členy skupiny. Nejvíce času tráví kromě matky s tetou Janitou a krátce se setkala také se svým otcem Ankhorem. Ve venkovním výběhu pak pravidelně pobývá se staršími slonicemi Gulab a Shanti. V budoucnu se určitě seznámí ještě se svými bratry Maxem a Rudim. Jméno pro sloní samičku vyberou sami chovatelé a bude sinhálské, tedy původem ze Srí Lanky, odkud pocházejí i Tamara a Janita. Malá samička má už také novou kamarádku. V sobotu 9. května se totiž v pražské zoo narodila slonici Janitě samička, která váží 124 kilogramů.

Dvě malé samičky v Zoo Praha

Dvojčata lemura kata

Dalším přírůstkem jsou dvojčata lemura kata. Byla to vůbec první mláďata, která přišla na svět v uzavřené zoo. Jejich matkou je zkušená osmiletá samice Móni, otcem šestiletý samec Tali. Podle Červené knihy IUCN patří lemur kata do kategorie ohrožených druhů a ve volné přírodě se vyskytuje pouze na ostrově Madagaskar. V Zoo Praha žije skupina, která čítá již osm členů.

Hříbě koně Převalského

První letošní hříbě koně Převalského se narodilo 10. dubna 2020 v chovné stanici Zoo Praha v Dolním Dobřejově. Má pořadové číslo 240 a je to samička. Pro jejího otce, nově příchozího hřebce Cama, jde o první hříbě. Matka Warsa odchovala již šest potomků, z nichž dvě klisny – Sarangua a Tara – dnes žijí v mongolském Tachin talu. Přepraveny tam byly v rámci velkého reintrodukčního projektu Zoo Praha „Návrat divokých koní“. V záchraně ohrožených koní Převalského ve volné přírodě sehrává pražská zoo dlouhodobě klíčovou roli a ve spolupráci s Armádou České republiky jsme uskutečnili již devět transportů celkem 34 koní Převalského do oblastí jejich historického výskytu na západě Mongolska. Bohužel letos plánovaný transport musel být kvůli koronavirové epidemii odložen na příští rok.

Kůň Převalského

Mládě klokana horského

Čtvrtek 19. března není datum narození, ale den, kdy z vaku poprvé vykouklo mládě klokana horského. Malý klokan je po porodu dlouhý jen asi 1−2 cm a naprosto nesamostatný. Přesto se musí sám vyšplhat po matčině břiše do vaku, najít struk a uchopit ho do tlamičky. Zde se pevně přisaje a živen mateřským mlékem několik měsíců roste, než začne vykukovat ven. Mláďata se rodí šedá, s přibývajícím věkem se samci vybarvují do černa, zatímco samice zůstávají šedé. V přírodě žije tento velký druh klokana v pohořích východní Austrálie a je kriticky ohrožený, proto je každý přírůstek cenný. V Evropě chová klokany horské východní jen několik zoologických zahrad, přičemž v Zoo Praha se podařilo odchovat již 10 mláďat.

Klokan horský východní

Dikobraz jihoafrický

Na začátku dubna se narodil další dikobraz jihoafrický, který patří v Zoo Praha k druhům s pravidelnými přírůstky. Mláďata mají hned po narození otevřené oči, vyvinuté zuby a měkké ostny, které jim brzy ztvrdnou. Zpočátku tráví čas v měkce vystlaném pelechu v podzemní noře. Dikobrazové si hloubí až dvacetimetrové nory a uchylují se do nich v případě nebezpečí a v době odpočinku. Často také využívají přirozené skalní úkryty a doma jsou ve východní a jižní Africe.

Dikobraz jihoafrický

Tři komby jižní

V době karantény porodily v pražské zoo hned dvě samice komby jižní – jednou se narodila rovnou dvojčata. Komba jižní je poloopice s noční aktivitou, pro kterou jsou charakteristické velké oči i ušní boltce, jimiž je schopna zachytit sebemenší šelest potravy. Mláďata odchovává samice, samci jsou samotáři. Komba jižní je ve volné přírodě rozšířena ve východní a jižní Africe, kde se se soumrakem vydává pátrat po zralých plodech, květech, míze a hlavně po hmyzu, který chytá tlapkami. V Zoo Praha vedeme pro kombu jižní plemennou knihu, která přispěla k záchraně evropského chovu tohoto druhu.

Komba jižní

Dvě mláďata pekariho Wagnerova

Samice vzácného pekariho Wagnerova, která loni v květnu přivedla na svět dvojčata, přivedla na svět další dvě selata a skupinka tak nyní čítá již sedm zvířat. Narození každého dalšího mláděte je přitom skvělou zprávou pro evropský chov - až do roku 1971 bylo toto prehistorické zvíře totiž považováno za vyhynulé, pak ale byla objevena populace na pomezí Argentiny, Bolívie a Paraguaye. V současnosti je počet v přírodě odhadován na maximálně několik tisíc jedinců a populace klesá zejména z důvodu odlesňování. Proto také v rámci evropských zoologických zahrad probíhá od roku 2015 záchovný program tohoto druhu, do kterého se zapojila i pražská zoo.

Pekari Wagnerův

Vylíhla se dvě mláďata emu hnědého

V pondělí 16. března a v neděli 22. března 2020 se v Zoo Praha vyklubala z vejce dvě mláďata emu hnědého, a přidala se tak ke čtyřem, o něco starším sourozencům. Emu je australský nelétavý pták s vynikajícími běžeckými i plaveckými schopnosti. O potomky se u tohoto druhu stará výlučně otec, který sám sedí necelé dva měsíce na vejcích a po celou dobu se postí. Mláďata, která se svým charakteristickým pruhovaným zbarvením liší od jednobarevného šatu dospělých, neopustí samec ještě nejméně další půlrok. V Zoo Praha je tímto vzorným otcem zkušený samec Emil, který již začal své potomky vodit i ven.

Emu hnědý