Z vyhlídky v zahradách Pražského hradu se rád rozhlížel prezident Masaryk
Na svahu nad Horním Jelením příkopem na Hradě, poblíž prezidentské vily, objevíte Masarykovu vyhlídku. Vybudovaná byla v letech 1922-24 podle návrhu slovinského architekta Josipa Plečnika. Má tvar bastionu. Zchátralá vyhlídka v polovině devadesátých let minulého století prošla kompletní rekonstrukcí.
Na vyhlídku můžete vystoupat jednou z vinic. „Tato vinice má spíš symbolický význam,“ říká historik architektury Zdeněk Lukeš, „Plečnik vysazením révy na jižních svazích chtěl dokázat, že se tu v minulosti vínu dařilo.“ Vytvořil terasovou vinici, která směřuje ke staleté lípě, pod níž kdysi sedával prezident Masaryk. „Plečnik tady vytvořil vyhlídku proto, že je odtud z nezvyklého úhlu krásně vidět areál Pražského hradu,“ dodává Zdeněk Lukeš.
Další osudy vyhlídky byly neveselé, po válce, až do roku 1989 o ni nikdo nepečoval, obyčejní lidé sem neměli přístup, procházeli se tu maximálně vojáci. Schodiště, zdi, ozdobné prvky byly poničené, polorozpadlé. Na destrukci se podepsalo i to, že část zdí byla původně z betonu, ten popraskal, natekla do něj voda a zdi potrhala. Část se úplně sesunula do Jeleního příkopu.
Vyhlídku se nakonec podařilo zachránit. Celá rekonstrukce byla dokončena na podzim 1996, k derniéře výstavy Plečnika na Pražském hradě. O deset let později přibyla cesta, která vede svahem z Horního Jeleního příkopu přímo na vyhlídku. Když se z Masarykovy vyhlídky podíváte jihovýchodním směrem, vidíte katedrálu sv. Víta. Ale zahlédnete odtud i další dominanty, od Šternberského paláce, Arcibiskupského paláce, přes Petřínskou rozhlednu, Toskánský palác, palác Hradní stráže, až po vpravo stojící Loretu, Dientzenhoferův kostel sv. Jana Nepomuckého a za ním stojící Černínský palác. „Je to vlastně taková přehlídka architektury Hradčan,“ říká architekt Zdeněk Lukeš.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
