Od Čertových sloupů k Houslím
Seriál Prahou křížem krážem nás opět - věrný svému názvu - provedl sedmi zajímavými místy v metropoli. Pojďte s námi poznávat známá i méně známá místa.
Čertovy sloupy na Vyšehradě
Na jednom z nejnavštěvovanějších míst Prahy jste určitě navštívili baziliku svatého Petra a Pavla, poklonili se slavným osobnostem na vyšehradském hřbitově, ale je možné, že Čertovy sloupy jste minuli. Najdete je v Karlachových sadech v místě bývalé strážnice: o sebe se opírající tři kusy kamene.
Celkem váží dvě a půl tuny a dohromady měří téměř 6 metrů. Jedna z pověstí vypráví o tom, že vyšehradský kanovník neměl peníze na dluhy z karet, a tak se upsal čertu. Když se přiblížil čas čerta následovat, začal kanovník úpisu litovat. A tak se s pekelníkem vsadil, že odslouží mši dříve, než čert přinese na Vyšehrad sloup z Říma. Když kanovník vyhraje, do pekla nepůjde. Čert to nestihl, vzteky mrštil sloupem na střechu vyšehradského kostela, ta se propadla, sloup spadl na zem a rozlomil se na tři kusy. Ty skutečně dříve stávaly v kostele! Až do doby Josefa II., který je nařídil přemístit ven.
Národní památník na Vítkově
Přesto, že mnozí z nás se domnívají, že je památníkem komunistickým, jako Památník Národního osvobození byl vystavěn v letech 1929 – 1938 k poctě československým legionářům. Upraven a doplněn byl po skončení 2. světové války, bylo nutné připomenout druhý protifašistický odboj. Po roce 1948 ovšem začal sloužit státní ideologii a propagaci režimu.
Klementa Gottwalda tady už nenajdete. Zato si můžete prohlédnout stálé expozice Křižovatky české a československé státnosti a Laboratoř moci. Nebo aktuální výstavy. Můžete vzdát hold všem našim válečným padlým u hrobu neznámého vojína. Z vyhlídky na střeše památníku se vám otevře jeden z nejkrásnějších pohledů na Prahu. A Žižkova socha před památníkem je čtvrtou největší jezdeckou sochou na světě.
Branické skály
Přírodní památka Branické skály se skládá ze dvou samostatných částí – z vlastní Branické skály s lesoparkem Dobeška a z lokality Školní vrch. Obě části od sebe odděluje přístupová Stará cesta. Branická skála, opředená pověstmi o skrytém pokladu a dávném hradu, je jedním z nejvýchodnějších výběžků vápenců Českého krasu. Pokud jste už někdy cestovali okolo, určitě jste ji nepřehlédli. Je dominantou vltavského údolí. Historie těžby vápence v těchto místech sahá nejméně do poloviny 18. století. V několika vápenkách, které postupně vznikly u paty lomu, se z vápence pálilo proslulé „pražské staroměstské vápno“.
Kampa
Původně neměl jméno, říkalo se mu Ostrov, Ostrov pod mostem nebo Ostrov dolejší - aby se nepletl s Hořejším (Střeleckým) ostrovem. Až do 2. poloviny 16. století byl jen velikou zahradou s mlýny, bydleli tu rybáři, rozkládaly se tu vinice a pole.
Po požáru Malé Strany a Hradčan v roce 1541 byl na Kampu svážen rum ze spálenišť, zvedla se tak výška ostrova, což mělo význam především při povodních. I tak lidé před velkou vodou prchali po žebřících na Karlův most. Až v roce 1784 bylo k mostu přistavěno dřevěné a o sto let později kamenné gotické schodiště. Jinak byla Kampa spojena s pevným břehem jen úzkými lávkami, se staroměstským pobřežím pak přívozem. Romantický ostrov, který je dnes částečně zastavěn a zčásti ho tvoří park, vždy přitahoval významné osobnosti.
Matyášova brána a Královský palác na Hradě
Pražským hradem můžete kráčet po stopách českých králů a císařů. Pokud vstoupíte do areálu Hradu od západu, potkáte se s upomínkou na jednoho z nich. Projdete z I. na II. nádvoří Matyášovou branou. Dokončena byla asi v roce 1614 za vlády císaře Matyáše I., jehož jméno nese. Před branou se tehdy nacházel hradní příkop, který odděloval Pražský hrad od dnešního Hradčanského náměstí, a budovy správce pokladu a zbrojnice.
Královský palác stojící na III. nádvoří Hradu užívala česká knížata a králové až do poloviny 16. století, do doby Rudolfa II. Pro něj byl palác nepohodlný. Jako člověk renesančního typu toužil po komfortnějším bydlení. Proto začal budovat své obytné prostory. Královský palác se změnil v úřadovny, částečně i ve skladiště. Ale Vladislavský sál nikdy nepřestal plnit svou reprezentační úlohu.
Děvín
V přírodní rezervaci nad pražskou částí Hlubočepy objevíte Děvín. Stával tu středověký hrad, vystavěný v první polovině 14. století nejvyšším královským písařem, Štěpánem z Tetína. Nebo tu žily ženy – bojovnice? Pověst o dvou hradech – Děvínu (hradu žen, který si vystavěly po smrti kněžny Libuše) a Chrástenu (hradu mužů, na místě současného Vyšehradu) – se v průběhu staletí vyvíjela. Něco jiného se psalo v Kosmově, pak v Dalimilově kronice, i v kronikách doby Karla IV. V té nejmladší, Hájkově, je boj žen vůči mužům detailně a barvitě vylíčen. Nakonec pověst přijímá a využívá ve Starých pověstech českých i Alois Jirásek.
Housle
Housle, hluboký kaňon v pískovcových skalách, najdete v Lysolajích, na severozápadním okraji hlavního města. Tato přírodní památka je neobvyklým geomorfologickým útvarem vyhloubeným po tisíciletích vodou v pískovcích. Je tu dobře patrná geologická stavba zdejší krajiny. Na starohorních břidlicích leží mnohem mladší pískovce druhohorního, křídového moře. Občas jsou v nich zkameněliny nebo doupata ráčků. Na konci údolí je jeskynní výklenek. Při procházce Houslemi vás překvapí, jak často a náhle se tu mění flóra i fauna.
Nová naučná stezka Housle byla vybudovaná v roce 2012. Má 10 zastávek, mezi které patří Zázračná studánka, Sad, Divadlo nebo právě Přírodní památka Housle. Stezka končí ve skalním amfiteátru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
