Kam chodila česká avantgarda?
Stejně jako jiná velká města i Praha má mnoho míst, jejichž kouzlo naplno zapůsobí, až když poznáte příběh s danou lokalitou spojený.
Typickým příkladem je Národní třída. Široký bulvár vedoucí od Můstku k Národnímu divadlu byl vždy významnou ulicí spojující Staré a Nové Město. Ve středověku tu stávaly hradby Starého Města a od 19. století ji lemují významné budovy včetně slavných kaváren Slavia, Louvre a Národní kavárna.
A právě do poslední jmenované docházeli ve 20. letech studenti, mladí umělci, redaktoři a literáti. Jejich práce reflektovaly nově uspořádaný svět po první světové válce. Jejich umělecké postupy byly netradiční, novátorské a provokativní.
Česká avantgarda se formovala především v Uměleckém svazu Devětsil, který vznikl na podzim roku 1920. O tři roky později se jeho členové začali scházet v nově zrekonstruované Národní kavárně.
„Ve 20. letech byla Národní kavárna tou moderní. S novým interiérem a zároveň přístupnou cenami i zázemím,“ říká literární historička Kateřina Piorecká, autorka knihy Praha avantgardní. Všichni se tedy z jiných kaváren, hlavně z Unionky a Slavie, „přestěhovali“ do nového alternativního domova.
A kdo byl tedy v Národní doma? Básníci Jaroslav Seifert, Vítězslav Nezval, novinář a spisovatel Karel Hoffmeister, literární teoretik Karel Teige a mnoho dalších. Mezi nimi i výtvarnice Marie Čermínová, která právě v prostorách „Nárkaf“, jak prý mladí návštěvníci svému útočišti říkali, získala své slavné umělecké jméno.
„V knize Všecky krásy světa Jaroslav Seifert vzpomíná, jak Manka Čermínová měla před svou první výstavou a nechtěla vystoupit jako výtvarnice pod svým vlastním ženským jménem. Tady v kavárně seděl Štyrský se Seifertem a básník prý napsal, inspirován prostředím, na ubrousek jméno Toyen," vypráví jednu z legend pražské avantgardy Kateřina Piorecká.
Literární historička nazvala ve své knize Národní třídu osou pražské avantgardy. Umělci totiž tehdy bydleli většinou na Novém městě. Levné podnájmy našli studenti a umělci na Smíchově. Ve společném bytě bydleli také Jiří Wolker a Zděnek Kalista, později se za nimi přistěhoval Vítězslav Nezval. Podstatnou uměleckou enklávou byla Letná, kde už tehdy stála Akademie výtvarného umění. A konečně Karel Teige nazval druhým epicentrem pražské avantgardy Žižkov.
Poslechněte si všechny díly pořadu Prahou křížem krážem o pražské avantgardě v našem archivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
