Čtyři historické věže Prahy a jejich zajímavosti

Přívlastek "stověžatá" k Praze neodmyslitelně patří. Za jakých okolností ale vznikly věže v centru města a jaká je jejich minulost? Co zajímavého najdeme uvnitř a jaký pohled se nám naskytne z jejich ochozů? Právě o tom jsme si povídali s Karlem Kučerou, kurátorem věží, které spravuje Muzeum hlavního města Prahy. Naše cesta vedla z Malé Strany přes Karlův most na Staré Město.Krátký seriál jsme věnovali čtyřem historickým věžím.

Svatomikulášská městská zvonice

Nádherný rozhled nejen po Malé Straně budete mít z ochozu věže kostela svatého Mikuláše. Pokud se na věž díváte z ulice, najdete ji v těsné blízkosti mohutné kupole tohoto chrámu. Její název zní Svatomikulášská městská zvonice. A zvonice to skutečně je. I když ve zvonovém patře zůstal už jen jeden zvon, který se dnes nepoužívá. Ale dřív bychom tu našli zvony tři.

„Kam se poděly zbylé dva, se nám nepodařilo dohledat. Ale předpokládáme, že zmizely ve víru obou světových válek,“ vysvětluje kurátor věže Karel Kučera.
Upřesňuje, že zvonice patřila malostranské obci a své působiště tu měli věžní, kteří hlídali Malou Stranu. Pokud bylo například město ohroženo požárem, varovali obyvatele vyzváněním a tím, že vyvěsili praporce směrem, odkud se oheň šířil. Na zvonici pracovali dva věžní. Měli tu své malé byty a žili v nich někdy i s početnou rodinou.

Poslechněte si.

Malostranská mostecká věž

Od kostela svatého Mikuláše to nemáme daleko k Malostranské mostecké věži. Kolem ní za chvíli projdeme na Karlův most. Vstoupíme na něj branou, která spojuje dvě věže. Nalevo vyšší – mladší Malostranskou mosteckou věž a napravo nižší – románskou věž, která patřila ještě k Juditinu mostu. Jejich hlavní úloha byla obranná.

„V době nebezpečí se brána uzavřela, aby nepřítel nemohl proniknout z mostu na druhou stranu,“ říká Karel Kučera z Muzea hlavního města Prahy. Malostranskou mosteckou věž nechal v 15. století vybudovat král Jiří z Poděbrad. „Protože to byla obranná věž, bylo tady skladiště střeliva, potravin a zásob vody,“ upřesňuje v přízemí věže náš průvodce. „Z ochozu můžete například zahlednout románskou věž někdejšího Biskupského dvora. Je to jedna z nejstarších památek, která je odsud vidět. Dobrý je také výhled na Zahrady pod Pražským hradem.“

Poslechněte si.

Staroměstská mostecká věž

Staroměstská mostecká věž

Na druhém konci Karlova mostu nás vítá monumentální Staroměstská mostecká věž. Začala se budovat spolu s Karlovým mostem v 50. letech 14. století. Měla být a také se stala významnou stavbou na Královské cestě.
Do sklepení se návštěvník běžně nedostane. „Jednalo se o tak významnou stavbu, že i sklepení bylo osazeno kamenným ostěním se zdobnými prvky.“

Ve druhém patře na první pohled zaujme reprezentativní dřevěný strop. „Tento prostor sloužil hlavně pro významné pozorovatele královského průvodu. Proto je tu tolik oken a před nimi gotická sedátka.“ Za pozornost stojí i další části věže včetně ochozu. Určitě neprohloupí ten, kdo si s sebou vezme dalekohled.

Poslechněte si.

Prašná brána

Jednou z nejznámějších věží Starého Města je Prašná brána. Karel Kučera připomíná, že k její výstavbě přiměl Pražany Vladislav Jagellonský. Vznikala pod vedením Matěje Rejska. „Ten ji ale nikdy nedostavěl, protože panovník se ze sousedního Králova dvora nakonec přestěhoval na Hrad. Věž byla vybudována jen do výšky ochozu.“ Ochoz samotný a zbytek stavby, jak ji známe dnes, je podle našeho průvodce až dílem architekta Mockera z 19. století.

Při pozorném pohledu na Prašnou bránu si všimneme, že ji se sousedním Obecním domem spojuje malý kamenný můstek. Dá se jím projít do vedlejšího domu? „V minulosti určitě průchozí byl, dnes ne. Je to taková představa konce 19. století o tom, jak tato stavba fungovala. Do obranných věží se totiž nevcházelo z ulice, ale zpravidla přes hradby.“ V tomto případě stál v sousedství Králův dvůr a do brány se zřejmě vstupovalo právě z něj.

Poslechněte si.

AUDIO: Na ochozu Mikulášské zvonice
AUDIO: V krovu a na ochozu Staroměstské mostecké věže

autor: Jan Zítka
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.